Svět chce být klamán

Tento článek bych nazval: „Svět chce být klamán“. Inspiroval mě francouzský dokument „Továrny na nevědomost“ (= ignorance) z r. 2020 uvedený na ČT 2 27.9.23

Každá den máme nové potřeby, vznikají nové technologie. Všeho je víc a víc, ale také vznikají nové otázky. Objevují se nové nemoci, nové infekce, obavy rostou. Veřejnost obviňuje vědu ze zatajování informací. Jakmile ale věda přijme roli rozhodčího, má tendenci mluvit pravdu. Je dobré si uvědomit, kdo vědce platí – ten má nárok na informace. A co s informacemi udělá „ten kdo platí“, je už na něm.

V dokumentu bylo uvedeno několik příkladů, jak dezinformace vznikají a jak fungují. První příklad byl z Řecka, kde umílaly včely ve velkém. Vědci zjistili, že to bylo díky novým pesticidům, které se ve velkém hnojila pole.  Jakmile se tato informace dostala na veřejnost, začal problém. Od té doby bylo uskutečněno 5x tolik výzkumů jiných příčin jejich úhynu včel. Z databází vědeckých studií lze dohledat, že tyto účelové studie začaly po první informaci vědců, když uvedli pravou příčinu hromadného úhynu včel.  Na základě této informace bylo uskutečněno tisíce soukromých a veřejných studií, které měly odhalit, a také odhalily, mnoho dalších příčin úhynu včel. A celá řada těchto příčin se začala zkoumat víc než negativní dopad pesticidů.  A cílem bylo zpochybnit původní vědecký výzkum. Na venek to vypadá tak, že čím více výzkumů, tím je větší zájem najít pravdu. Ale ukázalo se, že to tak není. Díky tomu se stalo, že veterinární úřady byly i po dvaceti letech výzkumů bezradné. Podobná byla kauza tabákového průmyslu. V padesátých letech byl bum tabákových produktů. V prosinci roku 1953 se na titulních stránkách objevila informace, že vědci vyvolali rakovinu u myší tím, že potřeli kůži myší cigaretovým dehtem. Tato informace vyvolala chaos v cigaretových firmách a byla to pro ně velká rána, a jediné co mohli říci je, že nevědí, protože nemohli popřít vědecké výzkumy. To ale vyvolalo boj. Krátce po této zprávě, hned v prosinci 1953 se sešli představitelé sedmi největších tabákových firem v New Yorku v hotelu Plaza a řešili, co dál. Výrobci cigaret vytvořili vlastní plán. Zahájili obrovskou kampaň, ve které oznámili, že si uvědomují, co říká věda a že si uvědomují, že je tu problém a jsou tím znepokojeni. Rozhodli se udělat kampaň, na základě, které by nikdo nebyl na pochybách, že „problém“ chtějí řešit.  Přislíbili pomoc ve výzkumu vlivu tabáku na lidské zdraví. A zřídily výzkumný výbor tabákového průmyslu. V tisku se objevila zpráva, že tabákový průmysl zahajuje vědecký výzkum. Náhle se začaly objevovat reklamy, že cigaretové firmy chtějí dopřát kuřákům jejich požitek z kouření na základě nejnovějších vědeckých poznatků bez rizika. Cílem vědeckého centra tabákového průmyslu bylo přinášet nejnovější poznatky, ale jen takové, které popírají výsledky dřívějšího dosavadního vědeckého výzkumu. Tím se stalo, že vědecké výzkumy jsou používány proti samotné vědě. Jen bystrému pozorovateli neunikne, pro koho výzkumné týmy pracují – logicky pro toho, kdo je platí. Ten, kdo výzkumné týmy platí, ten dostane výsledky výzkumu a může je prezentovat podle svého uvážení. Novináři dokázali, že tabákový promysl „investoval“ velké finanční prostředky do vědy za účelem zdiskreditování oficiální vědy. Novináři nazvali výzkum farmaceutických firem „rozptylujícím výzkumem“, do kterého farmaceutické firmy věnovaly mnoho peněz. „Vědecké výzkumy“ tabákových firem měly sloužit k odvádění pozornosti. Obecně se ví, že vše má více příčin (moje teorie je, že se musí sejít minimálně tři příčiny, aby vznikl problém – nemoc, autohavárie a podobně). A výzkum soukromých firem má přesvědčit, že proto nejde pravou příčinu stanovit. Šíří záměrně mnoho informací, aby vznikla „nevědomost“ o pravé příčině problému a mají vyvolat chaos. Jejich cílem je vyvolat pochybnosti, protože ty jsou nejlepším prostředkem, jak konkurovat faktům dobře známým široké veřejnosti. Je to také účinný způsob, jak podněcovat rozepře. Najatí vědci firem vědí, že k současné vědě patří pochybnosti a hypotézy, a proto je možné současnou vědu stále zpochybňovat.

Profesor psychologie z Francouzského dokumentu profesor Stephan Lewandowsky (zkoumá vztah člověka k vědě na univerzitě v Bristolu) řekl, že počínání výše uvedené je perfektně zvládnutá strategie, která byla využita (zneužita) všemi, kdož se snažili popírat výsledky vědeckých výzkumů. Stejný postup jako v případě tabáku, byl použit v případech kyselých dešťů, ozónové díry, pesticidů, změny klimatu, antikoncepčních pilulek, fosilních paliv, škodlivosti některých plastů (bisphenol A–i když se vědecky dokázalo, že lahvička z tohoto plastu je pro zdraví škodlivá, 20 let se prodávala a pily z ní nemluvňata mléko, než se prodej zastavil), a stále to pokračuje. Hlavním cílem dezinformací je získat čas (jako příklad je výše uvedená lahvička na mléko pro kojence). A výrobci mezi tím vydělávají obrovské sumy peněz. 

Proto vznikla i nová vědecká disciplína – Agnotologie. 

www.tribune.cz 2.6.2022 – Nevědomost je moc, MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA. Vyšlo v titulu Medical Tribune. Bill McKibben, environmentalista, napsal k debatě o klimatické změně: „Ztratili jsme spoustu času s představou, že se účastníme debaty o datech a myšlení… nyní zjišťujeme, že jde o boj o peníze a moc.“

Na sociálních sítích spolu bojují různé tábory. Proto je v dnešní době čím dál obtížnější se dostat ke skutečně vědeckým – pravdivým informacím. Podle mé intuice je pravdivých informací ve veřejném prostoru jen cca 30 %. Oproti tomu je dezinformačních teorií cca 55 %. Další, prokázaný fakt je, že ona menšina, která má „pravdu“ tolik nepřesvědčuje, protože si jistá svojí pravdou. Ale většina dezinformátorů většinou ví, že nemá pravdu (nebo jí nechce znát) a proto prosazuje své názory s o to větší intenzitou a křikem, aby přesvědčila „nerozhodnuté“, nebo získala na svoji stranu „ty druhé“.  A to se týká všech oblastí našeho života. 

Profesor Stephan Lewandowsky se ve zmíněném dokumentu zabýval otázkou, jak se vyrovnáváme s vědeckými poznatky, pokud jsou pro nás jejich výsledky nepříjemné. Pokud člověk zjistí, že se většina vědců shodne na jednotném závěru, který je pro nás nepříjemný, dostáváme se do konfliktní situace, protože nevíme, co si počít se svým přesvědčením, když vědecký názor je jiný než můj a tím pádem je můj názor ohrožen. Jeho pokusy ukázaly, že zde hraje roli postoj k vědeckým otázkám, politická orientace a náklonost ke konspiračním teoriím. Zjistil, že pokud je nějaký vědecký názor v rozporu s jejich přesvědčením, snaží se lidé zpochybnit výsledek vědeckého výzkumu, tím, že stačí si říci, že vědci podléhají skupinovému myšlení, nebo že sledují politický cíl atd. 

Čím je člověk konzervativnější, tím více věří tomu, že se vědci spikli s cílem vytvořit určitý konsenzus, a tak mají lidé tendenci se uchylovat ke konspiračním teoriím. 

V dokumentu Stanton Glantz, expert v oblasti veřejného zdraví říká, že mnozí se přesvědčili, že popírání vědeckých teorií se neobejde bez následků, nakonec vždy zvítězí fakta. Jako příklad uvádí oběti klimatických změn, oběti znečištěného ovzduší, oběti infekčních nemocí v oblastech, kde se přestalo očkovat. Všechny tyto oběti jsou připomínkou, že popírání vědeckých výzkumů se neobejde bez následků. 

Konspirátoři ovládají množství oblastí a každý prosazuje svou vlastní teorii a všiml jsem si, že dokáží na svoji stranu strhnout více lidí (většinou ty, kteří nemají svůj názor“). V době vzniku dokumentu, r. 2020, neexistovala epidemiologická studie, protože ji patrně nikdo nebyl ochoten financovat. Možná ano, ale tvůrci dokumentu tuto informaci neměli. A i kdyby, tak „už se ví“, že seriózní studie například na vakcínu trvá 5 až 10 let, takže první výsledky by nemohly být dříve, než v r. 2025 a dál. S koronavirem se šíří i jeho vědecké popírání a díky neexistenci vědeckého výzkumu a seriózních informací vzniká prostor pro konspirační teorie. Příklad z poslední doby je obzvláště zajímavý, jako že koronavirus je geneticky upravený virus, obsahující nanočástice, které lze aktivovat prostřednictvím sítě 5G. Nebo že nanočástice jsou do těla vpravovány současně s vakcínou. Nebo že pandemie byla uměle vytvořena. Další konspirační teorie říká, že lék existuje, ale „oni ho nechtějí zveřejnit. A tak dále, šíří se fámy a proti fámy. Jedni odsuzují vědecké konspirace, druzí odsuzují ty, kteří je odsuzují. Zkrátka vznikl chaos, ve kterém je obtížné se orientovat a nikdo neví, kdo má vlastně pravdu. 

Dříve se věda dostávala do střetu s přesvědčením své doby. Linsey McGoeyová, socioložka vědy, v dokumentu říká, že „Před třemi sty lety byla věda v rozporu s církví. Dnes roli církve přebírá trh. Ekonomika se stala autoritou, které je obtížné odporovat“, protože „hýbe světem“. Dnešní ekonomika formuje vědu tím, že oceňuje a upřednostňuje jen takový vědecký výzkum, který se da zpeněžit. Například v r. 2000 byla upřednostňována genetika, v r. 2010 nanotechnologie, a v r. 2020 umělá inteligence.

Do budoucna vzniká problém díky tzv. „neprovozované vědě“, jestli konspirace a tyto konfrontace nevytlačily pomalý a pečlivý vědecký postup. Jedná se o oblasti vědeckého výzkumu, který není buď lukrativní, není k němu komerční důvod, nebo v té oblasti „nechceme vědět“?! 

Nebo to mohlo být cílem konspirátorů, „aby ovládli svět“?