Štěstí

Je zvláštní doba už od roku 2001, začátkem nového století i tisíciletí. Už před tímto rokem jsem to předpovídal a v souvislosti s tím jsem předpokládal, že dojde k mnohým změnám. A došlo, jen si to mnoho lidí neuvědomilo a ještě neuvědomuje. A štěstí přeje připraveným, proto tvrdím, že je dobré všechno vědět, abychom se na případné problémy mohli připravit, v lepším případě jim mohli předejít. 

Všem je jasné, že ideální je předejít problémům s fyzickým zdravím, což je klasická prevence. Neméně důležitá je prevence pro předcházení psychických problémů, protože se ví, že zdraví fyzické souvisí s tím psychickým a s psychickým zdravím souvisí kvalita našeho života. I když to víme, pro své zdraví nedělá každý, co je možné a co by bylo třeba. 

Test č. 1: Jaké vás napadne číslo z možností A, B, C? 

Stejně dobré je, abychom byli připraveni i na neobvyklé situace, které se poslední dobou dějí více než dříve. A podle mne to souvisí s „novou dobou“, která 1.1.2001 nastala a vypadá to, že „zvláštní doba nekončí“. Bylo pár událostí, ze kterých si bylo možné vzít ponaučení, ale jak vidno, mnoho lidí se neponaučilo. Hodně událostí jsem předpovídal a kdo mým předpovědím uvěřil, mohl být lépe připraven. Např. jsem v živém vysílání radia Bonton v létě 2000 řekl, že bude teroristický útok na New York. Z toho bylo patrné, že bude problém s burzou a penězi. Předpověděl jsem krizi v r. 2008, v r. 2019 jsem předpověděl i tuto krizi. Kdo sleduje mé předpovědi (které nepovažuji za prioritu mého podnikání, ale „okrajovou záležitost), ten si to mohl přečíst na mých stránkách. Stejně tak mám v kapitole Články“ samotesty pro ty, kdo si chtějí vyzkoušet, jak je na tom jejich podvědomí, které nás ovládá. https://stanleybradley.eu/clanky-vestby/

Jsem přesvědčen, že pokud se nepojmenuje příčina, nedá se s trvalým efektem odstranit důsledek. A s tím souvisí, že ve správně pojmenovaném problému se nachází jeho řešení. Mnoho lidí žije ve snu, a ne v realitě, to jsem schopen intuitivně posoudit a poradit, jak se do reality dostat. Čehokoliv chceme dosáhnout, musíme přejít z fáze snění, do fáze chtění a z fáze chtění do fáze činu. Až ve fázi činu jsme schopni realizovat své sny a přání. Mnoho lidí zůstává stále ve fázi snění, proto „stojí stále na místě“ a ničeho nedosáhli. A je pozdě zjistit na konci života, že jsme jej prosnili. Abychom byli úspěšní, musíme umět využít ve správný čas ty správné možnosti.

Výsledek testu č. 1: Otázka na „nevědomé úrovni byla, jaké vás napadne číslo z možností A, B, C? Na nevědomé úrovni jsem se ptal, zda žijete ve snu.  Kdo řekl A, tak je v realitě. B je na pováženou a na půl ve snu žijete. Kdo odpověděl C, „propadl“, žije ve snu. 

Je mnoho článků s novými výzkumy, ale připadá mi to, že to dost lidí vůbec nezajímá. Přitom mnoho z publikovaných článků je hodně poučných. 

Například: 14.4.23 The Conversation

Mnoho vědců hledá způsoby, jak prodloužit život, jak zpomalit stárnutí, anebo stárnutí dokonce zvrátit. A mnoho lidí do jejich bádání investuje. Dlouhý život jen pro bohaté?  Obava týkající se technologií prodlužujících život, kterou autoři článku zmiňují, je „rovnostářská“.

Test č. 2.: Jaké Vás napadne číslo z možností 1,2,3?

Tyto technologie budou drahé, připomínají vědci. Copak je spravedlivé, aby miliardáři slavili ve zdraví 150. narozeniny, zatímco my ostatní budeme umírat v 70, nebo 80 letech?

Takový přístup směřuje proti rovnosti v oblasti zdraví, což většina společnosti od zdravotní péče očekává.

Patří mezi ně Sam Altman, ředitel společnosti OpenAI, který nedávno investoval 180 milionů dolarů do Retro Biosciences – společnosti, která se snaží prodloužit délku zdravého lidského života o 10 let.

Autoři připomínají, že život se stává hodnotným díky uspokojení toho, co filozof Bernard Williams nazýval „kategorickými touhami“ – touhami, které nám dávají důvod chtít žít.

Tyto touhy se týkají velkých životních projektů, jako je výchova dítěte nebo napsání románu. Při dlouhém životě nám takové projekty docházejí, tvrdí Williams. V takovém případě se život stává nudou. 

Podobnou myšlenku rozvijí Karel Čapek ve hře Věc Makropulos. Líčí v ní osud elixíru dlouhověkosti. Namíchal ho lékař císaře Rudolfa II. a vyzkoušel na své dceři. Hra končí ve dvacátém století poznáním, že život dlouhý 300 let je vlastně nelidský a vede k nesnesitelné nudě. 

Není jasné, zda má Williams (a taky Čapek) pravdu.

Podle mé teorie ne.

Někteří filozofové poukazují na to, že lidská paměť je omylná a určité touhy se mohou znovu vynořit, když zapomeneme na dřívější zážitky, připomínají Koplin a Gyngell.

Jiní filozofové zdůrazňují, že naše kategorické touhy se vyvíjejí s tím, jak životní zkušenosti přetvářejí naše zájmy – a mohou se vyvíjet i v průběhu velmi dlouhého života.

V obou případech by se tyto touhy, a tedy i naše důvody k životu, nevyčerpaly ani během velmi dlouhého života.

A jaká je realita? Vědci ve svém článku zmiňují zkušenosti z rozhovorů s osmdesátníky, kteří říkají, že by skromné prodloužení života o dalších dvacet let uvítali, aby zjistili své možnosti a mohli se věnovat činnostem, které je baví.

Tolik krátká ukázka z článku. 

Jak je výše uvedeno, miliardáři vydávají na prodloužení věku miliony dolarů, já 30 let publikuji mnou vyzkoušené opatření na prodloužení věku, která stojí pár Kč. Podle mé intuice lze věk prodloužit cca o 20 let jen s levnými opatřeními, která už jsou známa a které zde publikuji a popsal jsem je v knize Jak se dožít 140 let. Spočívají jen v „mých akupresurách“, které jsou zdarma, pár vitamínů a minerálů, které stojí cca 1000 Kč měsíčně, pár bylin na zbavení se virů (rakytník+šalvěj+zlatobýl – všechny tři byliny stojí cca 460 Kč a je to na rok) a jedna bylina na zbavení se drobných infekcí (oregano, 10 ml za 500 Kč – na půl roku).

Test č. 2: Na nevědomé úrovni jsem se ptal, zda máte „důvody k životu“ (smysl života). Kdo odpověděl 1=Ne, 2=na 50 %, 3=ANO.

Jsem přesvědčen, že lidské tělo má schopnost se v dnešní době dožít minimálně sta let ve zdraví. Ale musí se pro to něco dělat a co, to radím už od r. 2000, kdy vyšla moje kniha Jak se dožít 140 let. 

Když si „zavěštím, kolik lidí tato problematika zajímá, tak mám pocit, že cca 10 %. Z historie je známo, že bohatší lidé se dožívali a budou se většinou dožívat vyššího věku, protože mají lepší stravu, nemají tak velký stres, mají více zábavný život – „více touhy žít“. Výše uvedená ukázka z vědecké studie (rozhovory s osmdesátníky) dokazuje mé tvrzení, že se nikomu nechce nikdy zemřít, ale je nutné „udržet organismus v dobrém stavu a mít „touhu“, která nám dává důvod žít. Ta je reálná zejména v oblasti partnerských vztahů (rodinný systém) a seberealizace v pracovní oblasti – dělat, co člověka baví a těší, až do smrti. 

Podobné je to s možnostmi „Jak řešit problémy ve vztazích“ V knize „S kým a kde žít“ jsem popsal asi nejvíc problémů, týkajících se vztahů a jejich příčin. V oblasti zdraví – že budeme zdrávi až do smrti, i když pro to nic dělat nebudeme, patrně většina lidí považuje za samozřejmost. Co se týká vztahů, tak to zajímá stejně málo lidí (i když dvakrát tolik, než zdraví), podle mé intuice cca 20 %. Ještě více lidí začíná zajímat problematika seberealizace, života, talentů, vydělávání peněz – cca 30 %. A o tom hlavně je můj nový formát iTV Stanleyho nedělní ASMR show. 

Každý je strůjcem svého štěstí (ne „osudu“). 

David Baird napsal ve své knize Tisíckrát štěstí: „Každý okamžik je nejvhodnější dobou k tomu, abyste vykročili vstříc svému štěstí“.

Čínské přísloví praví, že „Čas za peníze nekoupíš“. Co uteče, už se nevrátí.

Moje doporučení: Lepší začít se změnou k lepšímu později než nikdy.

Všem přeje hodně štěstí Stanley Bradley

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.