Stanley BradleyKOVID A CO BUDE DÁL?
Kovid, spalničky, černý kašel, kovid chřipka a co bude dál????
Raději uvádím zdroje níže uvedených jen pár katastrofických článků, ale i to pro ilustraci stačí.
Horší je, že nikdo neříká, co s tím. Sice bylo před týdnem ve zprávách, že lékaři přiznali, že i slabý kovid poškozuje mozek, že bylo zřízeno nové neurologické zařízení v Hradci Králové po postkovidové stavy, ale to většině lidí moc nepomůže.
18.12. 2023 jsem na poště dostal kovid“ a skončil sám na neurologii, takže jsem si onu kovidovou infekci „užil“. U zpráv na TV Prima, když komentovali nově zřízené neurologické pracoviště v H.K., byly rozhovory i s malými lidmi kteří říkali, že mají po kovidu pocity jako při mrtvici, či otřesu mozku.
Tím, že jsem tuto formu infekce sám dostal, a musel jsem se s důsledky sám vyrovnat, z nemocnice mě poslali po týdnu na kapačkách domů a tím“ léčba“ skončila.
Proto teď mohu radit druhým, jak jsem se z toho dostal já.
- Stále provádím své akupresury (2x týdně 24 minut „zápěstí na zápěstí“), které považuji za jediný způsob, jak docílit „rovnováhy“ mezi pravou a levou stranou těla. A bez toho není možné, podle mé teorie, kterou jsem si potvrdil spoluprací s jedním lékařem homeopatem, přístrojem na elektroakupunkturu. aby byl organismus schopen přijímat energii a tím následně vitamíny a minerály. Další problém je (strach=stres, který přináší dnešní zvláštní doba. Ten má za důsledek nadměrnou spotřebu energie, vitamínů a minerálů, kterou nejsme schopni přirozeným způsobem přijímat.
- Je nutné doplňovat minimálně doporučené dávky vitamínů a minerálů a co doporučuji navíc oproti tomu, co jsem doporučovat stále, jsou Beta – glukany. Užívám 500 mg 2x denně, k tomu ty dokola opakované, jako B3, B6, C, Rutin, Křemík, železo, hořčík, vápník, fosfor, zinek, selen, jod, koenzym Q10. Beta Glukany je v dnešní době biologicky nejúčinnější látka na posílení imunitního systému.
- Dále jsem vyzkoušel metody, které jsem se dočetl v zahraničním tisku. A mám pocit, že to je účinné. Je to „obyčejná sauna – 2x týdně 20 minut v 90 stupních ve „finské sauně“, celkem cca 10-12x by mělo usnadnit „vypocení „kovidových zbytků“. Po pěti návštěvách sauny jsem ověřil, že výsledek se dostavuje.
- Dále zkouším „červené světlo“ (viz samostatný článek) a po 14 „sezeních“ vždy 2x denně 20 minutjsem necítil v hlavě tak velký chaos jako před tím. Poznal jsem to podle množství překlepů na PC nebo v telefonu, konečně nemám deprese a jsem schopen se soustředit.
Kovid nekovid, musíme žít dál a lépe a radostněji. Proto jsem dal dohromady přehled, co dělat pro štěstí, vyjímám:
Jak přežít kovid:
- Je nutné být optimista
- a věřit v „růžovou budoucnost a tu také plánovat na minimálně 5 let dopředu.
Je nutné být upřímný k druhým i sobě.
- Budovat sociální vztahy
- upevňovat mezilidské vztahy.
- Učit se nové věci.
- žít v realitě, a přítomností ne ve snu.
- Myslet pozitivně.
- Mít dostatek informací z ověřených zdrojů. Jít naproti pozitivním možnostem.
- Naučit se hledat naplňující budoucnost.
- Radovat se z maličkostí.
- 3x týdně hodinu aktivního pohybu.
- Odpustit, neočekávat, nelpět.
- Být „dospělý“. Vyřešit „minulost“.
- Dělat práci, která nás baví a pokud to nejde, tak „najít zalíbení v tom, co děláme“.
test A/: Jaká vás napadne varianta A-B-C? když se na Vás ptám,
test B/: Jaké vás napadnou čísla 1 až 5 ?
vyjímám s dalšího článku:
Raději celý článek originál v příloze
Pár článků z poslední doby „nevěští nic dobrého, raději uvádím zdroje.
CNN Prima NEWS 19. 3. 2022
Deprese i bolesti. Řada lidí s postcovidovým syndromem si sáhla na život
Lidé trpící postcovidovým syndromem, kteří nenachází pomoc u lékařů, jsou natolik zoufalí, že občas nevidí jiné východisko než svůj život ukončit. Sebevraždu spáchala například slavná holywoodská scénáristka, britská vědkyně, ale i řada lidí v Česku. Dopady koronaviru navíc mohou být i u dětí dlouhodobější, než se původně předpokládalo.
Únava, ukrutné bolesti a třes celého těla upoutal na lůžko scénáritsku Heidi Ferrerovou. Populární autorka Dawsonova světa měla po covidu intimní problémy, přestala jí fungovat paměť a nemohla spát ani číst. Do té doby zdravá, sportovně založená žena po roce svůj boj vzdala. „Dopis s žádankou na kliniku pro dlouhý covid nám – ironicky – přišel den před tím, než si sáhla na život. Chtěla prostě odejít ještě v době, kdy jí zbyla nějaká důstojnost,“ řekl manžel zemřelé scénáristky Nick Guthe.
Stejně smutný osud potkal i elitní britskou lékařku Fionu Denisonovou. Problémy s dýcháním, nepodařené operace trávicího traktu a deprese vedly k tomu, že se po covidu nemohla vrátit k porodnictví, kde celý život pracovala. To matku dvou synů zdrtilo natolik, že spáchala sebevraždu. Stejný příběh potkal i profesora Ostravské univerzity. Život si táta čtyř dcer podle webu Ostravan vzal právě kvůli depresím a postcovidovému syndromu. A to je jen několik případů za všechny.
Nenechte se odbýt hypochondrií
Bohumil Rajchl, který dlouhodobými následky covidu také trpí, má za to, že podobné stavy jsou běžné. „Je to samozřejmě velký nával na psychiku člověka, když nevíte, co vám je, co pro to udělat, kdo vám pomůže,“ popsal vlastní zkušenost.
Podle psychologa Adama Táborského není často šťastný přístup lékařů, kteří někdy pacienty odbývají s tím, že jim vlastně nic není. „Pokud nás odborník v tomhle označí za hypochondra, nebál bych se obrátit na dalšího odborníka, který nás může podpořit a uklidnit, že se skutečně něco děje,“ vysvětlil Táborský.
Utrpěla i psychika dětí
V Česku byly kvůli pandemii školy uzavřené nejdéle v celé Evropě. Na dětech tak zanechalo stopy nejen případné prodělání nemoci, ale také absence kamarádů a sociální interakce. Některé už dokonce vyhledaly psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Děti se mohou s problémy kvůli pandemii potýkat řadu let.
„Jsou děti, které se na zátěž adaptují lépe a uloží se to do jejich portfolia zkušeností a nebudou mít větší problémy. Ale jsou děti, které jsou citlivější, a na ty to může dopadnout mnohem hůře. Tam se problémy mohou táhnout až do dospělosti. A v dospělosti se jim může nějaké téma otevřít a budou potřebovat podporu nebo terapii,“ upozornil na další aspekt pandemie školní psycholog Daniel Štach.
Další pomoc můžete hledat kromě postcovidových center také v centrech krizové intervence, které se nachází například v Bohnicích, anebo na některé z tísňových linek.
I slabý covid může způsobit poškození mozku, ukazuje studie v Nature
Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku. Naznačují to výsledky studie, které na začátku března publikoval odborný časopis Nature. Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.
Autoři studie tento aspekt prověřovali za pomoci skenů mozkové tkáně. Zaměřili se na čtyři stovky lidí ve věku 51 až 81 let, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Většina z nich nemusela být hospitalizována a v průměru pět měsíců po pozitivním testu byl účastníkům studie mozek nasnímán znovu. Změny u lidí, kteří prodělali covid-19, pak vědci porovnávali s mozkovými snímky kontrolní skupiny.
Výsledkem bylo zjištění „zhoubného dopadu spojeného se SARS-CoV-2“, což je virus způsobující nemoc covid-19. Mezi pozorovanými efekty byla silnější degradace tkáně v částech mozku spojených s čichem, jakož i rychlejší pokles celkového objemu mozku oproti kontrolní skupině. Lidé po covidu-19 si také vedli hůře v testech kognitivních funkcí. Platilo přitom, že u starších účastníků byly negativní fenomény silnější.
Jak podotýká AFP, debaty o možných dopadech koronaviru na fungování mozku nejsou nové. Tato myšlenka se objevovala už na jaře 2020, kdy začaly přicházet první zprávy o dlouhodobých problémech infikovaných, které jsou dnes známé jako dlouhý covid. Tento syndrom se od té doby stal předmětem bádání mnohých odborníků, kteří postupně vnášejí světlo i do souvisejících neurologických příznaků. Pacienti si stěžují na určité „zamlžení mysli“, problémy s pamětí i čichem nebo na nespavost.
Mozek plný anomálií
Některé dřívější studie ukazovaly, že kognitivní problémy jsou výraznější u starších pacientů, jiné vycházely z přímého pozorování mozku pacienta a nacházely anomálie. Zjištění vědců z Oxfordu jsou však výrazně přesvědčivější, neboť dosavadní studie v tomto směru měly malý počet účastníků a nedokumentovaly příčinu problémů, píše AFP. Význam nového bádání spatřuje i v tom, že poukazuje na možné následky mírného akutního covidu-19, který zažívá většina lidí nakažených koronavirem.
ODKAZ
Po covidu-19 se zvyšuje riziko duševních potíží
„Pro mě je to poměrně přesvědčivý důkaz, že v mozku té skupině lidí s covidem se něco změnilo,“ komentovala výsledky v listu The New York Times odbornice na neurologická onemocnění z Yaleovy univerzity Serena Spudichová. „Je to poškození mozku,“ citovala televize NBC News hlavní autorku nové studie profesorku Gwenaëlle Douaudovou. Ta označila zjištění svého týmu za znepokojivé, ovšem uvedla, že poškození mozkové tkáně nemusí být nevratné.
I Spudichová, která se na výzkumu nepodílela, odrazovala od vyvozování jednoznačných závěrů ohledně dlouhodobých zdravotních důsledků. „Nechceme veřejnost vyděsit a přivést ji k myšlence: Aha, tohle je důkaz, že všichni budeme mít onemocnění mozku a nebudeme schopni fungovat,‘“ řekla neuroložka.
Virus SARS-CoV-2 má podle nové studie negativní dopad také na mozek. Přímá virová infekce mozkové tkáně může mimo jiné spustit chronický únavový syndrom (tzv. myalgickou encefalomyelitidu) nebo autoimunitní onemocnění zvané Guillainův–Barrého syndrom. Přibývající indicie však naznačují, že mozek ovlivňuje i nepřímé působení viru, které může vyvolat přetrvávající neurologické změny.
PŘEHLEDNĚ: Následky covidu? Poškozuje srdce, plíce i mozek, způsobuje únavu
Svět bojuje s epidemií covidu-19 už tři čtvrtě roku. V prvních měsících byly pro lékaře dlouhodobé následky onemocnění záhadou. V posledním půl roce už ale vznikla celá řada vědeckých studií, které dlouhodobé dopady koronaviru na člověka popisují. Onemocnění podle nich poškozuje hlavně srdce a plíce, způsobuje však i únavu a má vliv i na psychiku.
Až 60 % infekčních nemocí způsobují zvířata
Vědci zveřejnili studiu o tom, že zdraví člověka souvisí se zdravím i domácích i divokých zvířat. „Zhruba 60 % infekčních nemocí pochází od zvířat. Ebola, AIDS, nemoc šílených krav a další.
Výsledek testu: A/= cítíte a chováte se jako dítě do 10ti let, B=cítíte se a chováte se jako dítě do 15ti let, C= cítíte a chováte se jako dospělý/á
Výsledek dalšího testu B/: Jaké číslo Vás napadne z možností 1 až 5? Otázka na „nevědomé úrovni byla, jakou známku si zasloužíte z toho, co děláte pro své štěstí?, body 1. až 14. (známkování je jako ve škole).
