Dějí se neuvěřitelné věci. Nejenom „rychlý tep doby“ nezvládá mnoho lidí.
Sociální sítě po celém světě používá zhruba pět miliard uživatelů. Podle psychologů tím narůstají problémy. Přibývá lidí s depresemi a úzkostmi, a to i proto, že se porovnávají s ostatními. Řada uživatelů totiž na sítích ukazuje jen bohatství a úspěchy. Realita je ale často jiná, než se prezentuje na soc. síti. Tam vidíme jen peníze, „elektronicky upravené lidi, drahé domy a nekonečné dovolené v exotice. Podle psychologů ale často zkreslená realita v mnoha sledujících vyvolává deprese. Většina lidí má tendenci se srovnávat, co jsme všechno už stihli, co máme, a často z toho nevycházíme úplně dobře. A poté to v nás může vyvolat pocit nějaké prohry až pocitu nesebedůvěry.
Američtí lékaři a vědci nedávno provedli průzkum na stovkách dospělých do 25 let. Ti, kteří na tři týdny omezili užívání sociálních sítí, se cítili spokojenější a krásnější. Dospěli k názoru, že sociální média ovlivňují duševní zdraví mladých lidí.
„Mnoho lidí se srovnává s něčím, co ani není realita,“ sdělil americký psycholog. Sledoval jsem jednom satelitním programu „Zlatá mládež“. Bylo to jen o tom, kolik utrácí peněz většinou svých rodičů. Většina potvrdila, že má mnoho tisíc sledujících. Zajímavá byla odpověď na otázku moderátora, co by dělali, kdyby se zastavil tok peněz. Všichni se shodli na podobné odpovědi: Už jen při pomyšlení na tuto otázku se jim dělalo špatně. Ale kdyby to nastalo, tak věřím, že většina z nich by skončila špatně a nevěděli by si rady se životem.
Právě ženy často používají i nejrůznější aplikace, pomocí kterých si vylepšují své fotky. S tímto problémem jsem se setkal i já ve své seznamce. Podle psychologů obrovským problémem 21. století. Když se muži sejdou kvůli seznámení s nějakou – z původně zaslaného obrázku, na kterém byla „graficky upravená žena“ (případně 20 let staré foto), v reálu „graficky neupravenou ženou“, jsou zklamaní z odlišné reality.
Pomoc psychologů potřebuje stále více lidí a odborníka na duševní zdraví vyhledává každý třetí. Okruh problémů, se kterými lidé k psychologovi chodí, se podle odborníků prakticky nezměnil. Jsou to úzkostné poruchy nebo afektivní poruchy, tedy deprese.
Podle statistiky každý čtvrtý člověk za svůj život prodělá duševní nemoc.
V r. 2011 bylo u nás 1 047 poskytovatelů a jejich služby využilo 531 184 pacientů.
V r. 2021 bylo poskytovatelů 1 009 a jejich služby využilo 652 277 pacientů.
Podle mé zkušenosti se na zhoršování duševního zdraví podílí i očkování proti kovidu a samotná infekce. Proto je dobrá prevence, kterou stále doporučuji včetně alternativních způsobů léčby, které doporučuji (akupresury, vitamíny a minerály a byliny na zbavení se virů a infekcí). Nic jiného stejně nejde dělat, „věda si neví rady“.
Jsem přesvědčen, že kdyby o mé alternativní léčbě věděla mladá herečka Katarína Paveleková (zemřela letos v červnu), nevyužila by služeb firmy, k asistované sebevraždě.
Přepisuji stručně její příběh /28.6.23 www.pluska.sk/
Slovenská herečka Katarína Paveleková (✝41) podstoupila asistovanou sebevraždu
28. června 2023
Jednačtyřicetiletá slovenská herečka Katarína Paveleková, která léta působila v Hollywoodu, podstoupila ve Švýcarsku asistovanou sebevraždu. Herečku dlouhodobě trápily vážné zdravotní problémy, s nimiž už nedokázala dál bojovat.
Byla jí diagnostikována myalgická encefalomyelitida (ME)- Chronický únavový syndrom, a lékaři měli podezření také na amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Nemoc ME dle jejích slov způsobila posilující dávka vakcíny proti covidu. „Mé tělo je příliš slabé na to, abych bojovala s nemocí. Nemám už dost sil, proto jsem se rozhodla ukončit svůj život ve Švýcarsku,“ uvedla herečka na sociální síti.
Paveleková konstatovala, že nemoc ji ochromila, znemožnila jí pracovat a vést společenský život. „Nejsem vůbec schopna užívat si života. Dýchání se pro mě stalo těžším a těžším a bolestivým, a funkce mých plic se zhoršovala. Děkuji vám za přátelství a podporu v průběhu posledních let,“ dodala herečka.
Rodačka z Popradu hrála ve Spojených státech například menší role v hollywoodských trhácích, jako jsou Babylon a Tenkrát v Hollywoodu.
Jsem přesvědčen, že kdyby zkusila mnou doporučené postupy alternativní léčby, nedopadlo by to tak špatně a mohla by žít. Umím jí pochopit, protože po očkování /jedno dávková Jansen/ jsem zažíval stejné pocity beznaděje a „tělo mi také přestalo fungovat“. Zkusil jsem sám, co doporučuji druhým a věřím, že díky tomu jsem se z problémů po očkování dostal
Z dat, která v březnu zveřejnil zpravodajský web Swissinfo, vyplývá, že počet lidí, kteří volí asistovanou sebevraždu, rok po roce roste.
Web zveřejnil data švýcarské organizace pro asistovanou sebevraždu Exit; ta v roce 2022 pomohla ukončit život celkem 1125 lidem, v roce 2021–973 klientů.
Eutanazie nebo asistovaná sebevražda jsou legální ve více než deseti zemích světa. Švýcarsko je však mezi nimi výjimečné tím, že některé organizace jsou ochotny přijímat cizince.
Počet lidí, kteří se rozhodnou stát členy těchto organizací, rapidně roste. Exit je z nich nejstarší a největší, v tuto chvíli má přes 154 tisíc členů – jen za poslední rok se přidalo na 17 tisíc lidí.
Těchto organizací je více a mají rovněž velké množství členů, např. Exit A.D.M.D. Suisse romande, obdoba této organizace ve frankofonní části Švýcarska, měla ke konci loňského roku 33 411 členů, přičemž v loňském roce jich přibylo téměř tři a půl tisíce.
Členů přibylo také největší švýcarské organizaci, která přijímá cizince – společnosti Dignitas. V roce 2022 měla 11 856 členů (o 832 více než v předchozím roce). „Nejvíce nových členů pochází ze Spojených států (+389), následuje Německo (+164) a Velká Británie (+95). Více než 90 % členů v současnosti žije v zahraničí,“ píše Swissinfo.
Nejvíce mne zarazila informace, že mnoho lidí používá registraci coby pojistku – v očekávání budoucích nemocí.
Služby asistované sebevraždy svým členům – i ze zahraničí – nabízejí ve Švýcarsku ještě další firmy. Například společnosti Lifecircle a Pegasos, obě se sídlem v Basileji.
Tento akt je ve Velké Británii ilegální od roku 1961. Tehdy vešel v platnost zákon o sebevraždě, pod který asistované umírání spadá. V roce 2015 britští zákonodárci odmítli změnu legislativy. A neuspěli ani lidé s chronickým onemocněním, kteří se snažili zákon právně napadnout.
Před propuknutím koronavirové pandemie mířil do Švýcarska ukončit svůj život v průměru jeden Brit týdně. Taková cesta obvykle stála 10 tisíc liber (při nynějším kurzu asi 297 tisíc korun).
Jsem přesvědčen, že členové výše popsaných „nezvyklých organizací“, si neuvědomují, že „zhmotňují negativní myšlenku“, což lze snadněji než zhmotnit pozitivní myšlenku. Věřím, že kdyby věděli o mém „klubu spokojených a úspěšných lidí“, určitě by se stali členy mého klubu lidí, kteří “zhmotňují myšlenku“, že se ve zdraví a úspěchu chtějí dožít sto a více let. Lidé, kteří věří myšlence zdravého a úspěšného života, mají šanci si toto přání splnit už jen proto, že tomu věří a něco pro to dělají. A podle mé teorie, že „všechno máme v hlavě“, je jen na nás, jakou že myšlenku budete „zhmotňovat“.
Všem přeji hodně štěstí a zdraví. Stanley Bradley