Ať se děje co se děje, neměli bychom podléhat panice a strachu.

Strach je nás největší nepřítel.

Je nutné začít být šťastný, radovat se ze života, protože „stejně umřeme“, jak já stále dokola argumentuji. To je jediná naše jistota. Proto nemá smysl sledovat depresivní zprávy, stejně to, co se děje, nezměníme. Od toho jsme šli k volbám, aby za nás na „dobu určitou řešili politici politiku“ a jiné, o čemž mají informace a my ne. Proto nemá smysl řešit něco, co nevyřešíme, ale máme řešit to, co vyřešíme. 

Je dobré si uvědomit, že čas běží a kvůli nám, ani kvůli „světovým událostem“, se nezastaví. Podle mé vize je pan Putin cca 6 let dost nemocen a patrně má pocit, že má před sebou už jen omezený čas a chce být svým národem vnímán jako „ten, co vytvoří opět po třiceti letech velkou Rusi“. Proto si dal za úkol nastolit pro-Ruskou vládu na Ukrajině a to za „každou cenu“. Patrně se přepočítal a Ukrajina se dle jeho představ nevzdala a bojuje, okolní svět se proti Rusku postavil také dosud nebývalou měrou. 

Čínské přísloví praví, že „Čas za peníze nekoupíš“.  Je nutné věřit sobě, své intuici a poslouchat jí. K tomu mnohým bránila záplava negativních zpráv a dezinformací. Jasné je, že každý hledá ty správné informace, ale už je jasné, že neexistuje relevantní informace o koronaviru a to proto, že se vždy odborníci zabývali výzkumem cca 10 let, než se vakcíny dostaly na trh.  Současná infekce je známa teprve dva roky, což znamená, že nikdo – ani odborníci, kteří jsou pro očkování, ani odborníci kteří jsou proti očkování, nemohou mít pravdu. Proto také v diskuzích odborníků se neshodli a neshodnou a radách co a jak dělat proti infekci. Až za cca deset let a více, bude více jasné, co očkování či prodělání nemoci způsobilo a jaké bude mít důsledky. Už se ví, že kdo je fit a dělá vše co se může a má, pro posílení imunity, infekci nedostal (jako třeba já a mám to prokázáno několikerým odběrem krve na protilátky). A kdo měl či má oslabený imunitní systém, k tomu další zdravotní problémy, infekci dobře neustál. Každý je strůjcem svého štěstí a je na každém, zda něco pro své zdraví dělá či nedělá, jakého věku se dožije, je svobodné rozhodnutí každého jednotlivce. Kdo se chce chránit, ať nosí roušku, nikam nechodí, ať se chrání každý sám, stejně nás nikdo neochrání. Vyžadovat po ostatních nošení roušek (a jiných opatřeních) je omezování svobody. 

Pořád se omílá slovo svoboda. Oprávněně, protože svoboda je základní lidské právo. V Platónově dialogu Gorgias polemizuje Sókratés s Kalliklem, pro něhož štěstí je blahobyt a nezkrocená svoboda. 

Podle výše uvedeného filosofa štěstí=blahobyt a svoboda. Z toho logicky vyplývá, že omezení svobody brání štěstí, protože to souvisí.

Začal bych citátem Davida Bairda z knihy Tisíckrát štěstí: Štěstí je stav mysli, který musíme umět ovládat, rozhodnout se, zda člověk má být šťasten. Může být jednoduché vyhodit do vzduchu minci a říci: „Panna-budu šťastný, orel – budu nešťastný“. Pocit neštěstí, kterého se bojíme, často nebývá zakořeněn nijak hluboko, ale je jednoduše rubem štěstí. Musíme se vnitřně osvobodit natolik, abychom si připustili, že pocity štěstí i neštěstí mohou existovat zcela utěšeně vedle sebe v čase a místě. Pokud jste ochotni odmítnout hněv, pomstychtivost a touhu po odplatě, jste ochotni přijmout štěstí. Je na vás, jaký pocit z těch dvou možností si vyberete.

Štěstí je, podle E. F. Schuberta, něco jako kombinace umění žít a pocitu naplnění.  Žít naplněný a spokojený život je pro mnohé lidi důležitější než se honit za tzv. statkovými symboly. Hodnoty, jako možnost být sám sebou a pocit spokojenosti začínají vítězit nad drahými auty a luxusním oblečením. Futurolog Matthias Horx říká, že žijeme déle a otázka je, co si máme počít s tím delším životem, který získáváme. Proto tvrdím, že je nutná seberealizace bez ohledu na věk. A vidíme, že mnozí lidé, kteří odejdou do důchodu, najednou neví co s volným časem. Bohužel se zvyšuje životní nenaplněnost. Lidé jsou konzumerismem unaveni a brzy bude nejžádanější komoditou osobní štěstí. Problémy vyspělých států souvisejí s přebytkem. Lidé si to začínají uvědomovat a začínají přemýšlet nad smyslem života. To uvědomění souvisí i s růstem vzdělanosti, protože přemýšlet o štěstí je už samo o sobě nějaká hodnota. 

Test 1: Jaké vás napadne písmeno z možností: A,B,C,D? Odpověď bude na konci.

David Baird napsal, že: „Štěstí je ve schopnosti připustit, že některé věci nelze změnit“. Dále, že „Svět se nebude věnovat tomu, aby vás učinil šťastnými“.

Nejenom podle mne je člověk šťastnější, když si může vybrat cestu, která mu vyhovuje. Tvrdím, že šťastný může být jen ten, kdo umí přizpůsobit své potřeby svým možnostem

Test č. 2: Jaké vás napadne číslo z možností 1 až 5? 

Abychom mohli přizpůsobit své potřeby svým možnostem, musíme znát ony možnosti. Kdo své možnosti nezná, v konstelaci se ukáží. Stejně tak se v konstelaci ukáže, co je dobré změnit a jaké jsou naše možnosti. 
Odpověď na test 1: Na „nevědomé úrovni“ jsem se ptal, zda znáte své možnosti, kam až jste schopni dojít, čeho jste schopni dosáhnout. A=Ne, B=Trochu, C=Ano.

Přibývá lidí, kteří po štěstí touží, zároveň však ztratili naději, že by ho mohli dosáhnout. Protože si štěstí zároveň představují jako něco, co by měli dostat zvenčí, a většina lidí štěstí spatřuje v blahobytu, mnozí propadají alkoholu, jiní hráčské vášni (sázkové společnosti nabízí „koupi štěstí ve formě snadné výhry“). Dost lidí se snaží štěstí nějak vynutit. Že si štěstí nevynutíme každý ví. Málo kdo ví, že podle neurobiologických zkoumání je šance na štěstí z poloviny vrozená, asi z 15 % vysvětlitelná vnějšími okolnostmi (zdraví, blahobyt atd.) a zbytek je silně individuální (wikipedia).

Test č. 3: Představte si, že ztroskotáte při cestě na dovolenou a skončíte zdraví, nezranění, ale bez věcí, které jste vezli sebou, a sami, na miniaturním ostrůvku. Podaří se vám zázrakem ulovit „zlatou rybku“, která vám nabídne, že vám splní tři přání. Jaká by to byla přání, co byste si přáli, případně koho byste si přáli mít vedle sebe. Ale jen tři možnosti.

Odpověď na test č. 2: Na „nevědomé úrovni“ jsem se ptal, jak svých možností, které Vám „osud“ nachystal, využíváte. Známkování je jako ve škole (1= na plno, 5= vůbec atd.).

Mnoho lidí díky „divné době, která trvá už dva roky, propadá depresím, zlosti, nenávisti, což má za následek mimo negativních psychických dopadů i na naše fyzické tělo, rozhodl jsem se bez ohledu na dobu znova začít realizovat Rodinné konstelace. O možnosti alternativních způsobů léčby píši stále a sám to dodržuji. Ale z praxe pozoruji, že mnoho lidí si návod, o který si napíší, nebo si jej koupí v knize, jen přečtou ale z pohodlnosti je nerealizují. Podle mne je to prevence, když už problém nastane, už se musí „hasit požár“ a to už je vždy složitější. 

Odpověď na test č. 3: Na nevědomé úrovni jsem se ptal, co považujete za svůj smysl života, co je pro vás nejdůležitější v životě. To jsou ty tři věci, lidé, ve vaší odpovědi.

Dosažení pocitu štěstí nikoli zvenčí, ale zevnitř, to znamení žít v souladu se sebou samým je hodnota, o které hovořil už antický filozof Aristoteles. Mnozí spatřují štěstí v maximalizaci příjemného, eliminaci strasti a bolesti. Podstata našeho života je taková, že ke všemu, co v životě existuje, najdeme opak. Zdraví – nemoc, štěstí – neštěstí, úspěch – neúspěch atd. Filozof tvrdí, že neříká lidem, co mají dělat, jen že mají respektovat svůj věk. Když je někomu dvacet, je před ním spousta možností, má možnost ještě pár let experimentovat a zkoušet, co mu vyhovuje.  Ale ve čtyřiceti už nejsou otevřeny všechny cesty, některé se postupně uzavírají. Dnešní lidé neradi slyší řeči o osudu, myslí, že osudu mohou uniknout, že dnešní věda může vyřešit všechny jejich problémy. Když něco nemohou vyřešit rychle a snadno, vzdávají se, protože nedokáží jít trpělivě za svým. Potom znovu stojí tváří v tvář tomu, čemu chtěli uniknout – osudu. Pro mnohé je těžké žít s tím, co nemohou změnit. Ale jde to, není to však tak jednoduché, protože je třeba splnit několik podmínek: „Dospět a přestat žít ve snu“.  Na „nedospělost“ i „žití ve snu“ už jsem testy dával, popsal rituály (v kapitole „Návody“), kdo si je chce připomenout, testy jsou v kapitole „Články“ na mých stránkách   www.stanleybradley.eu Mnozí teoretici doporučují změnit „program“ v podvědomé rituály. Ale to každý neumí, protože je třeba rituály realizovat ve správním čase(12.00 zimního času), na správném místě (např. chrám, kostel, protože tam jsou pozitivní zóny, díky kterým jsme schopni se snadněji uvést do nižší hladiny vědomí), v nižší hladině vědomí a je nutné k tomu vydat maximum energie.

Kdo chce být bohatý, tak podle nejenom mé teorie, že nás ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme a pokud něco zásadního chceme změnit, je dobré změnit prostředí. 

Test č. 4.: Jaké Vás napadne číslo z možností A, B, C?

Kde žijí nejbohatší lidé světa

Ze 47 miliónů lidí, kteří tvoří jedno procento světové dospělé populace s největším majetkem, jich 18 miliónů žije v USA, čtyři milióny v Japonsku a 3,5 miliónu ve Francii. Píše o tom server BBC s odkazem na studii banky Credit Suisse.

Nejvíce z tohoto procenta bohatých žije ve Spojených státech, Japonsku, Francii, Velké Británii a Německu.

Největší zastoupení takto bohatých lidí v populaci má Švýcarsko, kde odpovídající majetek vlastní každý desátý z osmimiliónové populace.

Odpověď na test č. 4.: Na nevědomé úrovni jsem se ptal, zda budete bohatí (vyděláte alespoň 1 milion Euro do pěti let), když změníte bydliště. Odpověď je A=Ne, B=máte šanci, když budete podnikat, C=ANO, přestěhujte se.

Futurologové předpovídají, že se hledání smyslu života brzy stane masovým fenoménem. Smysl života však nelze hledat, každý musí jít ke štěstí vlastní cestou a sám musí objevovat smysl vlastní existence. 

Všem přeji hodně štěstí a zdraví.

Stanley Bradley