Bohužel, už jde shrnout poznatky za dobu od začátku roku 2020, dosud a není to dobré čtení. Celou dobu jsem se snažil psát optimistické články a návody, jak překonat krizi této doby. Krizi jsem v roce 2019 předpovídal, ale nikdo tomu asi nevěřil a je až neuvěřitelné, jaké tato uplynulá doba, za dva a půl roku, zanechala důsledky.
Tentokrát jsem se soustředil na fakta a uvádím i zdroje.
Studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. poukazuje na to, že duševní zdraví může zhoršovat nejenom prožitek, ale i očekávání budoucích ekonomických, zdravotních či sociálních problémů.
Seznam zprávy 13.5.2020
Mnoho lidí teď po řadu týdnů žije ve stresové situaci, nebo ve zvýšeném úzkostném napětí. A to vše má zdravotní důsledek – na imunitu lidí, jež díky stresu časem klesá. Předpokládá se, že díky pandemii se zvýší počet duševně nemocných i sebevražd, říká uznávaný psychiatr Cyril Höschl.
Seznam zprávy 18.6.22:
Rezistentní bakterie jsou na vzestupu: Jen v Česku si každý rok vyžádají stejný počet obětí jako autonehody. Podle infektologa Milana Trojánka se problém nejvíce projevuje v nemocnicích, kde bakterie zabíjí oslabené pacienty. Podle světových dat se bakterie odolné vůči antibiotikům řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí a každoročně si vyžádají i přes milion životů.
Seznam zprávy z 1.6.22:
Doba covidu podle lékařů přinesla zvrat křivek, které sledují trend střední délky dožití. Zlom přišel po desetiletích pozitivního vývoje, kdy u žen data vystoupala až na 81,9 roku a u mužů na 76,1. V loňském roce se to ale změnilo – mužům klesla naděje na dožití o rok, ženám o 0,7 roku.
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají podle lékaře i nyní největším zabijákem. Úmrtnost na ně je v Česku dvojnásobná ve srovnání s nejúspěšnějšími západoevropskými státy. Průměrný Čech navíc podle Vrablíka žije až 20 let svého života s nějakou chronickou chorobou, která ho omezuje v běžných aktivitách. Například ve Švédsku jsou to pouze tři roky.
Seznam zprávy z 7.5.22:
Se srdečním selháním se nyní v Česku léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o 50 procent.
Zhoršení socioekonomické situace a propad lidí do chudoby provází tichá hrozba. Data ze zahraničí totiž ukazují, že právě tento faktor může spustit boom srdečních chorob a infarktů. Rizik je přitom víc než před pandemií. „Jak ischemická choroba srdeční a infarkty, tak cévní mozkové příhody souvisí s tím, jaká je socioekonomická situace ve společnosti.
„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií přitom víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce,“ vysvětluje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
Odkazuje například na data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010. Ta v souvislosti s krizí potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání a podobné příčiny o více než 10 procent.
Jeden „samotest“: Jaké vás napadne písmeno z možností – A, B, C, D, E?
Rozsáhlá studie na datech 11 milionů amerických veteránů prokázala, že lidé po covidu mají o 70 procent vyšší riziko vzniku srdečního selhání.
Prodělání covidu nyní kardiologové počítají mezi rizikový faktor pro rozvoj srdečních onemocnění. Podle mě by se mělo do rizikového faktoru počítat i očkování, mám okolo sebe známé, shodou okolností lékaře, jeden dostal stejně jako já, po očkování vakcínou Janssen arytmii, stejně jako já, a jako já se léčí od srpna 2021 (tři dny po očkování), a druhý kamarád, lékař, dostal po třetí dávce očkování infarkt.
S růstem onemocnění srdce ale musíme do budoucna počítat, a to nejen v rámci měsíců, ale i let,“ uzavírá kardiolog Linhart.
Odpověď na „samotest“. Na nevědomé úrovni jsem se ptal, jak vás „poznamenala doba uplynulých 2,5 roku. A= Ne, B=trochu, C=už je to k zamyšlení, D=je nutné s tím už něco dělat, je dobré najít psychologa, E=je nutná pomoc psychiatra.
Co na to říci. Žijeme dál a nemá smysl kohokoliv obviňovat, protože patrně nelze dokázat, zda to byl úmysl či neopatrnost, protože už to tu je a je důležitější hledat řešení, jak z toho. Nikdo ani po dvou letech neví, co se z toho a kdy vyvine. Ale jedno je jisté, je třeba udržet pozitivní mysl a dělat vše pro zdraví, rad je všude dost. Z toho základního je to pohyb, pozitivní myšlení a vhodná strava. Podle mé teorie nejsme schopni ani z té ideální stravy přijmout dostatek biologicky účinných látek, proto doporučuji je užívat ke stravě ve formě potravinových doplňků. Jejich seznam průběžně uveřejňuji a je i na mých stránkách www.stanleybradley.eu v kapitole „Návody, jak se uzdravit a zdraví si udržet. Stejně tak je dobré užívat přírodní antibiotikum, což je například Oregano, a zbavovat se zejména v této „virové době“ virů, na to jsem vyzkoušel směs tří bylin – Rakytník + Šalvěj + Zlatobýl. A už zbývá jen protistresová opatření, což je pohyb a smysluplná činnost, která nám přináší uspokojení.
Všem přeji příjemné prázdniny, krásné léto a hodně štěstí a zdraví. Důležité je, nenechat se strašit= neposlouchat negativní zprávy.
Věřím, že bude líp.
Stanley Bradley