Nastal čas přestat řešit pandemii

Podle mého názoru nastal čas přestat řešit pandemii a začít se věnovat více dětem a zábavě.

Musíme si zvykat na novou situaci (omezení svobody), která začala vznikat koncem roku 2019. Zvykat proto, že všichni vědí, že věda má své časové limity a trvalo cca 10 let, než se prokázala účinnost a bezpečnost nových léků, vakcín a podobně. Věřím tomu, že dobra zrychlila a tím se mohla doba výzkumu zkrátit na cca 5 let, ale jako vizionář to na kratší dobu nevidím.

Podle pana Dr. Cyrila Hoschla (rozhovor na CNN Prima 22.3.21 a 21.7.21, některé zajímavé úryvky zde připomínám) je to model frustrace. Frustrace jako překážky k cíli, což je jednou z náročných situací, se kterou se člověk vyrovnává většinou technikami odvozenými od agrese, nebo prostého úniku. 

Protože věda, odborníci, vlády (celého světa), neví, co a jak správně dál (protože s podobnou situací nemá nikdo na světě žádnou zkušenost) jsme neustále frustrováni nesplněnými termíny uvolnění svobod. To samozřejmě negativně ovlivňuje psychiku lidí, duševní zdraví, reaktivitu lidí, vyvolává stále větší pocit nejistoty.  To vyvolává hlavní dvě změny ve společnosti – jedna je prohlubující se polarizace a agrese, která je s ní spojena. A druhý dopad je určitá adaptace na „to nepříjemné“, protože otupujeme vůči všemu negativnímu, protože to trvá dlouho. Odborníci nejsou schopni zatím odpovědět na zásadní otázku, jak dlouho ztrátu svobod lidé vydrží. Podle mé vize již někteří po půl roce přestali respektovat doporučená opatření a odolnější jedinci vydrží maximálně do konce roku 2021, což je celkem dva roky (tak dlouho trvala povinná vojna v Československu). Po této době hrozí velké problémy s udržením dané situace pod kontrolou.  

Lékař MUDr. Voráček je nařčen, že nakazil sportovce letící do Tokia na olympiádu. Potvrdil, že očkovaný není a ani se očkovat nechystá. „Mám pozitivní přístup k očkování, leda že to očkování je a proběhlo řádně testovacím procesem.  Zároveň ale prohlásil, že u mRNA vakcín, jako jsou přípravky od firem Pfizer/BioNTech či Moderna vyžaduje desetileté testování a má plnohodnotnou registraci (viz příbalový leták Pfizeru),“ řekl.

Další zprávu uvedla ČT 23.7.2021: Ochrana před nákazou klesla. Ministerstvo zdravotnictví v nové zprávě uvedlo, že ochrana před nakažením je nyní po očkování 39procentní, proti vážnému průběhu choroby 91procentní a proti hospitalizaci 88procentní. Firmy Pfizer a BioNTech původně udávaly vyšší než devadesátiprocentní účinnost svého přípravku proti nákaze.

Izraelské zdravotnické úřady registrují pokles účinnosti vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která je hlavní používanou látkou v Izraeli. Ochrana před nákazou koronavirem je nyní 37 procent. Zůstává ale vysoká proti závažnému průběhu onemocnění covidem-19 a také proti hospitalizaci.

Odborníci tvrdí, že roušky, respirátory atd., je biologický odpad. Jak je to možné, když jiní odborníci tvrdí, že infekce „kovid“ má životnost na předmětech max cca 3 až 12 hodin?

Pokud to chápu dobře, tak očkovaní jsou chráněni proti hospitalizaci, ne proti infikování a šíření infekce.  Jediný rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými je, že neočkovaní nejsou chráněni proti hospitalizaciTak to je snad problém neočkovaných a je směšné a nelogické znevýhodňováni neočkovaných proti očkovaným.

A je snad všem jasné, že nelogické a rozporuplné nařízení přestávají lidé dodržovat. Ale tato rozporuplná vyjádření vlád celého světa je třeba brát tak, že nikdo neví, co a jak bude, je to nová situace a nikdo si neví rady, což vládám nelze zazlívat. Nesou odpovědnost, kterou jednotlivci nemají.  

Podle mé vize je důležitý aspekt pandemie ten, že v nemocnicích je jen cca 50 lidí a jen 10 s vážnými důsledky. Proto je dobré si uvědomit, že obecně platí, že život je plný rizik a je na každém, jaká rizika je každý z nás ochoten podstoupit. Pokud se někdo chce chránit, ať se chrání, pokud někdo chce podstupovat riziko nakažení na hromadných akcích, ať si tam jde. To je ta svoboda a demokracie.

Díky vyjádření některých odborníků, kteří mluví rozumně a nic nevnucují (např. Mudr. Voráček, Mudr. Zaloudník, Mudr. Hoschl) chápu ty, kteří nechtějí riskovat problémy, které by mohly vzniknout za nějakou neurčitou dobu po očkování, vakcínami, jejichž účinky a negativní vlivy, nebyly podle „řádného“ časového úseku (5 až 10 let) testovány. Někteří odborníci imunologové tvrdí, že lidé také nechávají očkovat děti proti známým infekcím, nemocím, ale to jsou léty prověřené vakcíny, o kterým většina lidí nepochybuje. Proto není divu, že rok zkoušeným vakcínám – ještě ke všemu na lidech, ne všichni věří.

Podle zatím dostupných informací to vypadá, že vlády většiny světa dávají najevo, že „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Bertu to opět tak, že vlády jednají ve stresu odpovědnosti. Ale bohužel, to jsme nesvobodu zažívali od r. 1938 a proto tato „nařízení“ lidé hůře nesou.

Ale jak chtít po vládách světa, aby smysluplně vyřešily situaci s kovidem – tuto novou a složitou situaci, když nedokázali změnit jednoduchou věc – zrušit změnu zimního času, u kterého je vědecky prokázána nesmyslnost a negativní ovlivnění psychiky lidí.

Tato nepříjemná situace trvá rok a půl a už je dokázáno, že už v květnu 2020 byl trojnásobný nárůst depresivní poruchy a sebevražedných myšlenek, dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a zvýšil se počet domácího užívání alkoholu. Při opakované sběru dat při podzimní vlně pandemie se zjistilo, že už nebyl tak velký nárůst psychických problémů u lidí. Zjistilo se ale, že dopad pandemie byl vyšší u lidí z nízkopříjmových skupin, ti, kteří přišli o zaměstnání, dále lidé mladší a středního věku, a lidé se základním vzděláním. Vědci zjistili, že to souvisí s mírou „vyděšenosti“, informovanosti a sugestibility, která dopadá ze všech médií, jež chrlí od rána do večera negativní zprávy.  

Samostatnou skupinou, vyžadující velkou pozornost, jsou děti. Jsem přesvědčen, že děti „programujeme“ od početí do cca osmnácti let, to jak doma, tak ve škole i jinde ve společnosti.  Proto je důležité, co se v této době děje. Z dostupných dat je patrné, že je u dětí významný nárůst duševních poruch. Ví se, že děti v době pandemie byly většinou v uzavřeném prostředí rodiny. Díky tomu, že mnoho lidí nezvládlo psychicky dobře tuto situaci, roli hraje i velká rozvodovost, je rodinné prostředí v mnoha případech konfliktním prostředím. 

Takže mnoho dětí to dříve bralo tak, že si od domácího konfliktního prostředí ve škole odpočinou. Podle mé vize děti vzhledem ke své velké přizpůsobivosti, byly a jsou schopny zvládat pandemickou situaci a její dopady relativně dobře, ale konflikty mezi rodiči nezvládají. Je známo, že cca padesát tisíc dětí nemá technické vybavení nutné pro distanční výuku a ti jsou frustrováni už samotným faktem, že „na to rodiče nemají“ a dále tím, že byly vyřazeni z možnosti výuky a sociálních kontaktů. Je to významné procento (podle mé intuice 25 %) emocionálně poškozených dětí. To způsobí budoucně velký problém v osobnostním růstu, integrity a rozvoje, současně to způsobí problém v přirozeném průběhu vzdělávacího procesu.

Je dobré si uvědomit, že děti od sedmi do patnácti let jsou děti nejtvárnější, nejlépe se učí a podle mé teorie se děti vychovávají v zásadě do osmi až patnácti let. Takové děti jsou pandemií na určitou dobu „znehybněné“. A opakuji stále dokola čínské přísloví, že zlenivět jde za tři dny, ale dostat se z toho může trvat i tři roky. Tak se může stát, že mnoho dětí už nedohoní, co zameškaly. Na základě experimentů a zkušeností se předpokládá, že se to může časem projevit negativně v nárůstu povahových rysů, např. málo sociálně adaptivních, nebo neurotických dětí

s nízkou frustrační tolerancí. Takové děti později nemusí dobře zvládat budoucí problémy a potíže, protože si nevypracovaly techniky odložené satisfakce, techniky omezení, techniky formálního spoutání. Dále hrozí zpoždění v rozvoji sociálních dovedností, protože od vstupu do školy u dětí začíná tzv. veřejná socializace (rozvoj sociální inteligence), to znamená „vrůstání do společnosti“, která probíhá potom celý život.  

Další komplikací pro hodně dětí je, když dítě nemá oba rodiče. Někdy nechápu, že se najdou rodiče, které po rozvodu druhému rodiči brání dítěti v kontaktu. Podle mých zkušeností je dopad takový, že když matka upírá dceři otce, má jako „program v podvědomí mizejícího otce= budoucího partnera“. Když rodič odpírá otce synovi, nemá vyrovnanou hladinu „mužského a ženského principu“ a v dospělosti se není dostatečně odolný vůči problémům. Pokud rodič odpírá matku dceři (nebo matku nemá), je to větší problém a dosti takových děvčat si v dospělosti neváží sami sebe, chybí jim cit a mnoho z takových je schopno „prodávat své tělo“. Když synovi chybí matka, má v dospělosti problém se ženami, protože hledají v partnerce podvědomě spíše matku než rovnocennou partnerku.

V červenci 2021 vyšel článek:

Zdroj: Profimedia

Během pandemie přišlo o rodiče 1,5 milionu dětí. Nejčastěji ztratily otce

 Koronavirus zamával se životy lidí po celém světě. Mnozí se navíc museli popasovat se ztrátou někoho blízkého. Přibližně 1,5 milionu dětí přišlo v důsledku pandemie od března 2020 do dubna 2021 minimálně o jednoho z rodičů, prarodiče nebo opatrovníka.

Tým výzkumníků z univerzity Imperia College London dospěl k závěru tak, že údaje o porodnosti a úmrtnosti v době koronaviru využil pro vytvoření matematických modelů. Své závěry poté publikovali v odborném časopisu Lancet.

„Celosvětově od 1. března 2020 do 30. dubna 2021 odhadujeme, že smrt alespoň jednoho rodiče, prarodiče nebo svého opatrovníka zažilo 1,5 milionu dětí,“ informovali odborníci. Údaje však nejsou sesbírány komplexně, výsledné číslo je proto pouhým odhadem.

Podle posledních průzkumů má protilátky cca 51 % populace, podle mne je cca 1,5 milionu „vyvolených“, kteří kovid nedostali a nedostanou a 50 % populace je očkovaná. Proto nevím už tak velký problém jako byl minulý rok a začátkem letošního. 

Návody na „přežití“ pandemie se opakují:

  1. Nebrat vážné úzkosti v této době, je to „normální emoční reakce“. 
  2. Udržovat zdravý životní styl, dbát na dobrý spánek – nenarušovat si chronobiologii narušeným spánkem. Podle mé intuice cca polovina lidí musí dodržovat biologické hodiny, tzn. Chodit spát mezi 22-24.00 a spát cca 7-8 hodin, většina lidí by měla při spánku mít hlavu směrem západ až sever (nohy- východ až jih).
  3. Fyzická aktivita – je prokázáno, že aerobní pohyb je antidepresivní.
  4. Nesledovat stále negativní zprávy, jsou stresové. 
  5. Vyhýbat se negativně naladěným lidem, stále opakuji, že na jednoho negativního člověka musí být okolo nás minimálně dva pozitivní lidé, aby se „přebila“ negativní energie. 
  6. Dělat si něčím radost – pokud nemáte možnost (jako já), dělat práci jako koníčka, tak mít koníčky, kterými si radost uděláme.  
  7. Po osmnácté hodině na nás může dolehnout celodenní stres a proto doporučuji relaxovat při hudbě, pozitivní četbě a jiné metody, alespoň 30-60 minut.

Největší problém „blbé nálady“, agrese, vidím v tom, že lidé po mnoha letech diktatury neví, jak se chovat v demokracii. Mnoho lidí není tolerantní. Proto je společnost rozdělená. Podle mne je cca 60 % (ale je to podobné asi všude na světě) „mlčící většiny“ a 40 % „křičící menšiny“. Mnoho lidí není schopno tolerovat „jiný“ a odlišný názor, což je právě jeden z principů demokracie. A nepříjemné je, že netolerantní lidé považují osoby s odlišným názorem za nepřátele. 

Z přáním všeho dobrého a hodně štěstí, Stanley Bradley

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *