+420606119600 (O2)
+420777119600 (T-Mobile)

Skype: bradley.st

WhatsApp

email: stanley.bradley@email.cz





STANLEY BRADLEY

věštec a spisovatel

 
Zdroj: https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&ei=Hb3qVciNMuSI8QfBg4-oAg&gws_rd=ssl#q=mangan+v+t%C4%9Ble
 
Mangan patří mezi stopové prvky obsažené v našem organizmu a jeho pravidelný přísun v potravě je důležitý z několika důvodů. Mangan je minerál, který je zároveň pro tělo nezbytný i potenciálně toxický. V organismu hraje významnou roli v řadě fyziologických pochodů, kterých se účastní buď jako součást enzymů (např. v antioxidačních dějích) nebo jejich aktivátor (např. enzymů podílejících se na metabolismu cukrů, aminokyselin a cholesterolu). Podporuje normální vývoj chrupavky a kostí (je přidáván do přípravků upravujících bolesti kloubů) a proces hojení.
Mangan je tedy významný  pro správný metabolismus cukrů a jeho nedostatek může zvyšovat riziko onemocnění cukrovkou. Pro některé jeho  vlastnosti jej můžeme řadit do skupiny antioxidantů - je složkou některých enzymů, chránících tkáně před poškozením volnými radikály. Dále  mimo jiné působí na správnou funkci pohlavních žláz a vývoj mužských pohlavních buněk (spolu se zinkem by měl se měl vyskytovat v dostatečném množství u chlapců ve věku od 10 do 14 let).
 
Mezi další jeho funkce patří: je důležitý pro činnost mozku, pomáhá k zabezpečení správné struktury kostí, přispívá k překonávání únavy, zlepšuje paměť, zvyšuje celkovou odolnost nervů, podporuje svalové reflexy a pomáhá využít vitamín C. Suplementace (doplňování formou nutričních doplňků) je prospěšná při léčbě mnoha nervových poruch např. při schizofrenii, epilepsii a Alzheimerově chorobě. Je obsažen hlavně v ananasech a ananasové šťávě. Mezi další důležité zdroje manganu patří ořechy, obilniny (nemletá pšenice, neloupaná rýže, celozrnné pečivo, ovesná kaše), luštěniny (fazole, hrášek), špenát, borůvky a čaj. Dlouhodobý nedostatek manganu v potravě vede hlavně k problémům v cévním systému, protože dochází k nežádoucím změnám  v metabolizmu cholesterolu a jeho zvýšenému ukládání v cévní stěně. Tento jev, pokud trvá dlouho, značně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.
 
 
Mangan je kofaktorem enzymu (kofaktor je látka, která tvoří s řetězcem aminokyselin  tzv. složené enzymy, bez těchto látek enzym není funkční) označeného jako glukosyltransferáza, který je nezbytný pro syntézu látek (mukopolysacharidů glukosaminoglykanů), důležitých pro vývoj mezibuněčné hmoty kostí a chrupavek. Co se týká vstřebávání do organismu tohoto minerálu, muži obecně vstřebávají mangan hůře než ženy. Vstřebávání manganu z potravy může narušit současný obsah železa (absorpce manganu je naopak zvýšena, je-li železa nedostatek). Nedostatek manganu působí poruchy, které jsou spojeny s poruchou funkce enzymů obsahujících mangan. Dochází k celkovému zpomalení růstu, vznikají abnormality kostí, jejich zvětšení, nedostatečný vývin a osteoporóza. U embryí je porucha vývoje kostních chrupavek, nerovnoměrný vývoj lebky a abnormální velikost kolenního kloubu. Nedostatek v těhotenství působí poškození plodu.
 
 
Celkově nedostatek manganu, ale i dalších látek (křemíku, hořčíku, železa, vitamínu C a bioflavonoidů) je překážkou při regeneraci kostí, kloubů, chrupavek, vazů a šlach. Naopak přebytek manganu v potravě působí negativně především na nervovou soustavu a působí potíže podobné projevům Parkinsonovy nemoci. Dlouhodobá expozice vysokými dávkami manganu může podle některých údajů zapříčinit vznik Parkinsonovy nemoci. U pacientů s onemocněním jater může docházet k hromadění manganu v těle v důsledku jeho sníženého vylučování a vzniku nervových poruch. K poškození mozku manganem mohou být citlivější novorozenci. Množství v lidských tkáních, hlavně v kostech se snižuje s věkem. Neexistuje žádná forma zásobního manganu jako například u železa. Mangan se vylučuje prostřednicvím žluče.
 
 
Celková nabídka přípravků obsahujících Mangan.
 
 
Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/mangan.htm#ixzz3krCMwlwI
 
Vanad
Zastoupení vanadu v těle dospělého člověka je 17 až 43 mg. Objevil ho Švéd Sefström a pojmenoval ho podle švédské bohyně Vanadis. Vanad je stopový prvek, který zabraňuje tvorbě a hromadění cholesterolu v krevním oběhu ve větším množství. Je nutný pro buněčný metabolismus a pro stavbu kostí a zubů.Působí proti vzniku cukrovky. Vanad sám o sobě může pomoci snížit užívání inzulínu v průběhu 4 až 6 měsíců užívání tohoto prvku.
Úloha vanadu v lidském organismu není dosud zcela objasněna. Předpokládá se působení v thyreoidálním metabolismu, antikancerogenní efekt, schopnost imitovat inzulin a další biochemické funkce. Nedostatek tohoto stopového prvku byl popsán experimentálně pouze u zvířat. Vanad je důležitý pro regulaci mineralizace kostí a zubů.
Proto také názory na význam vanadu jsou nejednotné. Ohledně využití solí vanadu se začalo uvažovat v souvislosti s terapií cukrovky, protože mají schopnost zvyšovat využitelnost inzulínu v organismu. Některé zdroje uvádějí, že po jejich podání dochází ke snížení hladiny krevního cukru, což by mohlo mít za následek to, že pacienti by mohli používat nižší dávky inzulínu. Vanad zde se vyskytuje ve formě sloučeniny jako vanadyl sulfát. Proto vanadyl sulfát a (také) další sloučenina, pikolinát chromu by měly fungovat tímto způsobem. Obě sloučeniny také pomáhají zlepšovat transport živin do svalové tkáně.
Funkce vanadu v našem těle
•snižuje hladinu cholesterolu v krvi, chrání před kardiovaskulárními chorobami a zejména před cukrovkou
•lze jej využít spolu s chromem při léčbě cukrovky, ale je třeba je brát každý v jinou dobu
•ovlivňuje plodnost mužů i žen
Denní potřeba vanadu
Denní dávky se pohybují mezi 100 až 300 mcg. Mezi vanadem a mědí může dojít k vzájemné vazbě, a proto, pokud se využívají oba tyto prvky, je třeba je brát odděleně.
Zdroje vanadu
Zdroje vanadu jsou: červené maso, ryby, rostlinné oleje, celá zrna, fazole, kopr a jiné druhy zeleniny, převážně ty, které jsou vhodné k léčení cukrovky. Vanad se těžko vstřebává. Nejvíce vanadu obsahují : jablka, hrušky, švestky, zelí bílé, česnek, ostružiny, mrkev, ředkvička, mléko a tvaroh.
Příznaky při nedostatku vanadu
Nedostatek vanadu může způsobit kardiovaskulární onemocnění, poruchy funkcí ledvin, může se podílet na neplodnosti mužů a žen. Je jednou z příčin úmrtnosti dětí. Současně je nedostatek vanadu příčinou vzniku cukrovky u lidí, ale i u zvířat.
Příznaky při přebytku
Při předávkování se může vyskytnout: astma, zápal plic a různé kožní exémy.
Zdroj obrázku: Freeimages.com
 
 
 
 
Přehled vitamínů a minerálů z knihy 140 let
 
 
     K posílení imunitního systému je dobré přidat do jídelníčku B3, B6, listové kyseliny, C, Rutin, lecitin, hořčík, Vápník, selen, koenzym Q10, imunoglobulin. Guarana. Při nedostaku výše uvedených látek se v organismu zvyšuje hladina Homocysteinu, díky tomu se snižuje schopnost imunitního systému. Homocystein vzniká jako produkt látkové přeměny v buňkách. Aby se Homocystein přeměnil v neškodnou látku, je třeba mít v buňkách dostatek vitamínu B6, B12 
a listových kyselin. Vyšší hladina Homocysteinu (dá se vyšetřením krve zjistit) způsobuje infarkt, nemoci srdce, nádory, atd. 
      Oslabení imunitního systému způsobují mimo jiné infekce, zejména podceňované (a podle mého názoru zmutované) chlamydie, borrelioza, mycoplasma a podobné (např. při štípnutí běžného hmyzu, který je čím dál tím více agresivní (stejně jako lidé), jsou projevy štípnutí čím dál s horším průběhem a důsledky). Někdy je pro odhalení infekce nutná lumbální punkce, protože v rozborech krve se mohou objevit pouze protilátky, někdy ani to ne.
 
 
VITAMINY A MINERÁLNÍ LÁTKY
 
Jaké látky ovlivňují určité orgány:
 
1. Vlasy:  A, B5, B6, B12, H, selen, křemík, zinek, listová kyselina 
 
2. Celková únava: Železo, zinek, A, B, C, D, H
 
3. Dýchací ústrojí: A
 
4. Kůže:  A, B, C, E, H, D, biotin, měď, vápník, zinek, listová kyselina, karoteny, 
  fosfor, jod, koenzym Q 10, rutin, selen 
 
5. Psychika:  B, C, hořčík
 
6. Oči: A, B, C, rutin, selen, zinek, karoteny, křemík, fosfor, jod, koenzym Q 10
 
7. Imunita:  A, B, D, K, biotin, vápník, měď
 
8. Srdce:  A, C, E, vápník, fluor, draslík, hořčík, chrom, sodík, fosfor, 
 koenzym Q 10, L-carnitin
 
9. Krevní oběh: Hořčík, dostatek tekutin (vše co také ovlivňuje ledviny a dýchací ústrojí, 
 psychiku)
 
10. Krev:  Molybden, vanad, listová kyselina, H, C, K, chrom, vápník, železo
 
11. Žíly, tepny, cévy: A, B, C, E železo, selen, hořčík, mangan, zinek, bór, křemík, rutin
 
12. Žlázy:  Hořčík, jod, zinek 
 
13. Zuby, dásně:  A, C, vápník, fosfor, vanad, (psychika hraje velikou roli)
 
14. Mozek:  B12, draslík, fosfor, koenzym Q 10, L-carnitin, lecitin
 
15. Kosti, páteř:  Kyselina listová, C, D, vápník, germanium, mangan, fosfor, křemík 
 
16. Ledviny:  Hořčík 
 
17. Trávicí soustava: Hořčík, B, C, E, H, K
 
18. Hormonální činnost: Jod, Carnitin, B3, Koenzym Q10
 
19. Svaly: E, H
 
20. Jiná možnost
 
     Pokud chcete zjistit, jaký orgán nemáte v pořádku, či je dobré se na něj soustředit, vyjměte z balíčku 20 karet s čísly 1 až 20. Vyložením tří karet se dozvíte odpověď. Vyjde-li číslo karty 20 (Jiná možnost) v odpovědi, je to jiný orgán, než je zde uvedeno.
Jaké potraviny obsahují výše uvedené vitamíny a minerály.
 
     Podle mé teorie je většina nemocí způsobena nedostatkem energie, vitamínů a minerálů. Vše souvisí se vším, když není v organismu dostatek energie (to je když je organismus podle mé teorie „zablokován“ pro její příjem, není organismus schopen přijímat v maximální míře ani vitamíny a minerály. V takovém případě užívané vitamíny a minerály organismus přijímá s účinností 50%. Když je v organismu nedostatek energie, vitamínů a minerálů, není organismus obranyschopný proti nemocím a rychleji stárne. Rychleji stárnou „oslabené orgány“, a proto je stáří jednotlivých orgánů v jednom těle různé. Při pokusech vědecké obce s vitamíny a minerály nebyl nikdo bohužel schopen brát v úvahu to, že lidé, kteří se pokusů účastnili, nemuseli být všichni stejně schopni přijímat biologicky účinné látky v maximální úrovni. Mezi důležité patří zejména vitamíny A, C, E, protože jsou to antioxydanty neutralizující volné radikály, které ničí naše buňky. Z mých zkušeností má většina lidí dostatek jen vitamínu A, který organismus přijímá, i když je podle mé teorie „zablokován“. Většině mých klientů chybí. B3, B6, C, rutin, L- Carnitin, lecitin, křemík, železo, hořčík, vápník, fosfor, zinek, selen, jod, koenzym Q10. Vypozoroval jsem, že kdo má dostatek - kombinace: B3, C, Koenzym Q10, nedostal rakovinu, i když všechny předpoklady pro vznik rakoviny splněny byly. Vitamíny doporučuji užívat minimálně 2x týdně, na podzim a v zimě častěji, okolo Vánoc (je to největší stres) denně, od jara dávky zase snižovat.
 
 
Vitamíny:
 
1. Beta-karoten: mléčné výrobky, vejce, játra, ledvinky, ryby - sleď, makrela, rybí tuk, ovoce 
 a zelenina (meloun, mrkev a ostatní červeně zbarvená zelenina, brokolice), máslo.
 Doporučená denní dávka je 6 mg.
 
2. A Je důležitý antioxydant, ve správném množství podporuje tvorbu kostí, zubů, 
 pojivových tkání a pigmentů, což chrání kůži a ovlivňuje kvalitu kůže, chrání vnitřní 
 orgány proti infekci, je nutný k dobrému zraku, brání vzniku různých deformit, ale při 
 předávkování způsobuje vrozené vady, potraty. Doporučení denní dávka je 0,8 mg. 
 V komplexu antioxydantů, který je v prodeji je vitamínu A 2,2mg. Od příjmu 1,5 mg 
 denně má negativní vliv na snížení hustoty kostí. Podle mé teorie podporuje rakovinu i 
 vznik rakoviny.
 
3. B1 ( thiamin): Potraviny rostlinného a živočišného původu, obilniny, rýže, luštěniny, např. 
 hrách, fazole, dále otruby, ořechy, maso, vnitřnosti. Brání anémii, nervovým poruchám.
 
4. B2 (riboflavin): Mléko, játra, ledviny, kvasnice, sýr, listová zelenina, drůbež, ryby, 
 brokolice, špenát. Pomáhá uvolňovat energii ze živin, ovlivňuje produkci hormonů v nadledvinkách, ovlivňuje kůži, jazyk, dutinu ústní. Nedostatek se projeví boláky v ústech 
a popraskanými rty. (Na rtech poznáme kvalitu tlustého střeva)
 
5. B3 (niacin- PP):Játra, maso, ořechy, zrno, vejce, ryby, avokádo, otruby, zelenina (pažitka, 
 brokolice). B3 považuji za nejdůležitější, většině lidí chybí. Napomáhá uvolňování energie z tuků a cukrů, ovlivňuje nervovou činnost, trávicí soustavu, podporuje tvorbu pohlavních hormonů, ovlivňuje kůži. Doporučená denní dávka je 20 mg. Doporučuji trojnásobné dávky oproti doporučeným. Podle mé teorie podporuje léčbu rakoviny. Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
6. B5 (kyselina pantothenová): Maso, zrno, otruby, ledviny, ořechy, drůbež, melasa, vejce, 
 droby, obiloviny, brambory, luštěniny. Podporuje hojení ran, imunitní systém. Snižuje hladinu cholesterolu, brání zánětům kloubů, chrání proti srdečním chorobám.
 
7. B6 (pyridoxin): Játra, maso, ryby, vejce, zelenina, brambory, zrno, ledviny, srdce, melasa, 
 melouny. Pomáhá uvolňovat energii ze živin, vytvořit červené krvinky a protilátky, ovlivňuje kvalitu kůže, trávicí a nervové soustavy. Podporuje imunitu. Chrání proti nádorům, vyrovnává hladinu cukru v krvi. Doporučená denní dávka je 2,2 mg. Doporučuji dvojnásobné dávky oproti doporučeným. Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
8. B12 (kobalamin): Maso, mořské produkty, játra, ledviny, sýr, mléko, zelenina hlavně listová, kvasnice, vejce, meruňky, melouny, avokádo, B12 udržuje funkci nervového systému, podporuje tvorbu buněk, červených a bílých krvinek, folikulů střev, syntetizuje generický materiál uvnitř buněk. Zlepšuje paměť. Chrání proti alergenům. Doporučená denní dávka je 3 mikrogramy. Podporuje rakovinu, vznik rakoviny.
 
9. Kyselina listová (patří k vitamínům řady B): Listová zelenina, ořechy, játra, zrno, kvasnice, vejce, avokádo zelená listová zelenina, ořechy, celozrnný chléb, houby, játra, ořechy. Pomáhá produkci genetického materiálu uvnitř buněk, který je nezbytný pro tvorbu červených krvinek v kostní dřeni, pro růst a opravy buněk, udržuje ve správné funkci nervový systém. Zlepšuje laktaci, kůži. Působí proti bolesti. Brání vzniku rozštěpu páteře. Užívá se pro prevenci vrozených defektů u dětí. Doporučuje se před plánovaným těhotenstvím a prvních 12 týdnů v těhotenství.
 
10. C: Citrusové plody, zelenina, ovoce, šípky, papriky, brokolice. Posiluje imunitní systém, urychluje hojení ran, ovlivňuje dásně, zuby, kosti, krevní kapiláry. Díky vit. C byly vymíceny kurděje. Ve vysokých dávkách (1000 i více mg denně) podporuje léčbu rakoviny. Doporučená denní dávka je 60 - 120mg, já doporučuji 250 až 500mg. Pokud se objeví před-rakovinový stav, tak 1500mg, při léčbě rakoviny 1000mg. Pro prevenci před nemocemi a proti stárnutí stačí 500mg. Průměrně člověk přijímá ze stravy 40mg. Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
11. D: Mléko, ryby (nejvíce platýz), rybí tuk, živočišné tuky, sýry, sluneční záření. D pomáhá absorbovat vápník z potravy, podílí se na srážení krve, udržuje správnou funkci svalů, nervů. Při jeho nedostatku dochází k měknutí kostí a ke křivici. Doporučuje se při léčbě rakoviny, ale podle mého názoru tomu tak není, já bych při onemocnění rakovinou nedoporučoval příjem vitamínu D, ani slunění. 
 
12. E: Obilniny, sója, rostlinné oleje, brokolice, listová zelenina, zrno, vejce, ořechy, živočišné tuky. E je antioxydant, který zpomaluje stárnutí, chrání buněčné výstelky plic, podílí se na tvorbě červených krvinek a kontroluje jejich životnost. Podporuje organismus při detoxikaci. Je nutné jej užívat společně s malým množstvím tuku. Doporučuje se zapíjet plnotučným mlékem, pokud tuk není součástí tablety. Doporučená denní dávka je 30mg.
 
13. H (biotin): Vejce, ořechy, ovoce, maso, játra, mléko, ledviny, rýže, kvasnice, droždí. Brání šedivění vlasů, omezuje vypadávání vlasů. Nedostatek se může projevit ekzémem, záněty kůže, svalovými bolestmi.
 
 
Minerály:
 
 
14. Bór: Ovoce, zelenina
Má protiplísňové a protibakteriální účinky.
 
15. Chlór: Voda
Má desinfekční účinky, bělící účinky.
 
16. Chrom: Zrno, maso, sýr, kvasnice, melasa, vejce
Zpomaluje stárnutí, pomáhá při hubnutí. Reguluje hladinu cukru v krvi. Stimuluje tvorbu bílkovin, zvyšuje odolnost proti infekcím, pomáhá při řízení inzulínu.
 
 
17. Draslík (vitamín K): Chléb, zrno, luštěniny, mléko, tropické ovoce, ovoce, zelenina, maso, játra, hrozinky. Sodík stejně jako draslík kontroluje vodu v těle, udržuje srdeční rytmus, podílí se na tvorbě nervových impulsů. Nedostatek vitamínu K se projeví bušením srdce a celkovou 
slabostí.
 
18. Kobalt: Zelenina, maso, játra, mléko, mořské produkty. Zvyšuje tvorbu červených krvinek. Ve velkých dávkách je toxický.
 
19. Fluor: Voda, mořské produkty, maso, některé čaje.
Fluor vytvrzuje zubní sklovinu, posiluje stavbu kostí, stejně jako vápník. Doporučuje 
se jej užívat společně s vápníkem. Podle mne podporuje rakovinu a vznik rakoviny.
 
20. Fosfor: Ryby, mléko, maso, vejce, obilniny, kvasnice, ořechy, sýr.
Považuji jej za nejdůležitější minerál, podporuje činnost srdce a mozku. Nejsme 
schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
21. Germanium: Některé byliny, česnek, kořen žen-šen
Má protibakteriální a protinádorové účinky, tlumí bolest, zabraňuje osteoporóze.
 
22. Hořčík: ořechy, sója, tvrdá voda, zelenina, kakao, rýže, kvasnice, obilniny, luštěniny. Stavba zubů, kostí, kontroluje přenos nervových signálů, je přítomen procesu srážení krve.
 
23. Jód: Mořské produkty
Jod se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy, jeho nedostatek časem způsobí veliké problémy v celém organismu. Podle mne podporuje rakovinu, vznik rakoviny, stejně jako mořská i 
sladkovodní řasa. Doporučená denní dávka je 150 mikrogramů.
 
24. Křemík: Zrno, zelenina, voda, mořské produkty
Pomáhá bránit osteoporóze, zabraňuje ztrátě vlasového porostu
 
25. Mangan: Ořechy, zrno, luštěniny, obilniny. 
Je důležitý pro rozmnožovací funkce, nervové soustavy a kosti.
 
26. Měď: Játra, mořské produkty, ovoce, luštěniny, ledviny, ořechy, zrno, chléb, houby, 
hroznové víno
Podílí se na tvorbě hemoglobinu, ovlivňuje kůži, nervové vzruchy, svalové kontrakce. 
Aktivuje v buňkách chemické reakce, které produkují energii.
 
27. Molybden: Obilniny, luštěniny, vejce, zrno, obilné klíčky
Je důležitý pro metabolismus nukleových kyselin a tvorbu bílkovin
 
28. Rutin: Pohanka, slupka citrusových plodů
Nedostatek způsobuje poruchy menstruačního cyklu, krvácení dásní, je nutný pro cévy. 
Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
 
29. Selen: Pšeničné klíčky, otruby, cibule, rajčata, brokolice, mořské ryby - tuňák, korýši, 
 ledviny, zrno, minerální látky, mléčné výrobky, paraořechy.
 Selen je antioxidant, snižuje riziko rakoviny, udržuje pružné tělní tkáně, chrání buňky 
 proti poškození. Neutralizuje vliv některých rakovinotvorných látek, snižuje tvorbu 
 lupů ve vlasech. Podporuje činnost srdce. Nejsme schopni z běžné stravy 
 zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
30. Sůl (sodík): Maso, nakládaná zelenina, luštěniny, mořské ryby, konzervované maso, 
 uzené maso
 
31. Vanad: Mořské produkty, petržel
Je důležitý pro tvorbu červených krvinek, snižuje hladinu cukru, podporuje 
metabolismus tuků, chrání před zubním kazem
 
32. Vápník: Mléko, sýry, tvaroh (mléčné výrobky), mák, ořechy, sója, kapusta, zelenina, 
sezamové semínko, slunečnicové semínko, vývar z hovězích kostí, citrusové plody, 
tvrdá voda, sardinky.
Důležitý pro stavbu kostí, brání osteoporóze. Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
33. Zinek: Maso, játra, vejce, mořské produkty, pšeničné klíčky, kvasnice, dýně, zrno, luštěniny, celozrnné obilniny.
Urychluje hojení ran, umožňuje pohlavní vývoj a růst, reguluje aktivity různých enzymů. Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
34. Železo: Vnitřnosti, vejce, luštěniny, ořechy, mořské produkty, obilniny, kvasnice, špenát, 
cukry, libové tmavé maso, sušené ovoce, zelená listová zelenina. 
Podílí se na tvorbě některých enzymů. Ovlivňuje energii v těle, kůži, ústní dutinu, jazyk, nehty. Podporuje rakovinu, vznik rakoviny.
 
35. Cholin (+ inositol = lecitin): Žloutek, játra, mléko, sója (nedostatek cholinu způsobuje 
poruchy jater, vede ke zvýšení citlivosti na kancerogeny).
 
36. Síra: Je možné ji získat pouze v homeopatické formě.
Má význam pro detoxikaci organismu, podporuje buněčné dýchání, podporuje činnost 
nadledvinek.
 
37. Koenzym Q10 Tento minerál považuji za jeden z nejdůležitějších, protože jsem objevil, 
že při jeho dostatečném množství v organismu máme dostatečnou ochranu proti 
rakovině, ale i dalším nemocím. Nejsme schopni z běžné stravy zajistit množství, které organismus potřebuje.
 
38. Lecitin Je důležitý pro udržení paměti, podporuje činnost mozku, snižuje hladinu cholesterolu. Doporučená denní dávka je 600 až 1000mg. 
 
Vitamíny a minerály nestačí k udržení zdraví, další součástí potravy musí být živiny, tj. 
 cukry, tuky, bílkoviny, atd.
 
39. Vlákniny: (doporučená denní dávka je 25mg denně – v jednom jablku jsou 3g)
 ovoce, například jablka, jahody, meruňky, rozinky, ostatní sušené ovoce, švestky,
 tropické ovoce, např. pomeranče, banány, sušené ovoce
 zelenina, například kukuřice, tuřín, fenykl, mrkev, celer, brokolice, pórek, špenát,  
 brambory, luštěniny, např. bob obecný, fazole, hrách, čočka, dále otruby, celozrnný chléb, 
 zrno, mandle, rýže, špenát.
 
40. Bílkoviny:
 (proteiny) - bílkoviny jsou nejcennější složkou potravin. Je to makromolekula tvořená řetězcem aminokyselin, kterých může být v jedné molekule i několik tisíc. Mají velký význam při stavbě organismu, pro metabolismus, obranyschopnost, krev i činnosti svalů atd. Některé hormony jsou bílkovinné povahy, jako růstový hormon. Obsahují dusík a při nedostatku bílkovin (nebo snížené možnosti jejich využití např. při cukrovce) mohou představovat energetický zdroj. Trvalý nedostatek bílkovin je příčinou neobranyschopnosti organismu a některých poruch organismu. Bílkoviny slouží jako zdroj materiálu pro stavbu a obnovu tkání. Bílkoviny jsou živočišného původu a rostlinného původu. Nadměrné požívání bílkovin může způsobit problémy s játry 
a ledvinami. Ani požívání bílkovin živočišného původu např. z masa a mléčných výrobků se nedoporučuje přehánět, protože nasycené tuky v nich zvyšují hladinu cholesterolu, což zvyšuje riziko srdečních chorob. Dalším zdrojem bílkovin je drůbež, ryby, sýry, chléb, brambory, těstoviny, rýže, luštěniny, pšenice, ořechy, mandle, obilniny, hrách. Kdo je vegetarián, měl by kombinovat různé druhy potravin rostlinného původu, protože např. v mase jsou tzv. plnohodnotné bílkoviny, zatímco aminokyseliny, které chybí jedné rostlině, jsou v jiné rostlině. 
 
41. Enzymy: Druh proteinů, které urychlují chemické reakce (například trávení) v těle.
Maso, drůbež, ryby, luštěniny, obilniny, sója, ořechy, rýže, těstoviny, chléb, sýr, vejce, mléčné výrobky. Doporučuje se příjem z poloviny živočišného a z poloviny rostlinného původu.
 
42. Nenasycené tuky: Olivový olej, margarín, rybí olej, podzemnicový olej, olej z avokáda, kukuřičný, slunečnicový, sójový olej, libové části kuřecího masa, netučné mořské ryby.
 
43. Nasycené tuky: Máslo, sádlo, hovězí a vepřové maso, skopové maso, vejce, mléko. Vysoký příjem těchto tuků způsobuje zvýšení cholesterolu v krvi.
 
44. Sacharidy (cukry): Jsou hlavním zdrojem energie. Nejjednodušším a nejstravitelnějším cukrem je glukóza. Ta vzniká rozpadem sacharózy (tj. řepného cukru) nebo štěpením cukerných řetězců - škrobů. Bohatý obsah škrobů mají těstoviny, brambory, ovoce, zelenina, obilniny, potraviny rostlinného původu, mouka, semena, hlízy. 
 
Nejbohatším zdrojem energie jsou tuky a oleje. Zdrojem energie jsou lipidy. Ty zahrnují různé rostlinné a živočišné tuky.
 
 
Některé méně známé biologicky důležité látky podrobněji
 
 
Taurin - Neesenciální aminokyselina, která působí jako antioxydant. Nachází se přirozeně v organismu. Podporuje koordinační funkce, podporuje mozkovou činnost, koncentraci, oddaluje psychickou únavu. Nachází se v kosterním, srdečním svalstvu a v centrální nervové soustavě. Je nutná k trávení tuků, vstřebávání masných kyselin a v tuku rozpustných vitamínů. Posiluje srdeční svalstvo a reguluje hladinu cholesterolu. Nevyskytuje se v rostlinné stravě.
 
Glukuronolakton je látka, která na sebe váže škodlivé látky v těle a ledvinách, tím pročišťuje organismus a povzbuzuje imunitní systém.Činnost mozku ovlivňuje tím, že potlačuje únavu, zlepšuje paměť a koncentraci. Podporou látkové výměny se potlačuje až odstraňuje tvorba tuku.
 
L-Arginin je aminokyselina, nezbytná pro funkci růstového hormonu. Růstový hormon stimuluje tvorbu lymfocytů (typ bílých krvinek odpovědných za ničení virů, bakterií 
a rakovinotvorných látek. Arginin je výchozí látkou pro tvorbu Kreatinu. Reguluje hladinu cholesterolu, snižuje krevní tlak a podporuje přeměnu tuků na energii, chrání játra. Používá se na zvětšení objemu svalové hmoty, podporuje tvorbu spermií, zvyšuje imunitu a podporuje sexuální činnost.
 
Glutamin je aminokyselina, která pomáhá zvyšovat účinnost růstového hormonu, zabraňuje ztrátám svalové hmoty, odstraňuje deprese, pomáhá při impotenci. Jeho nedostatek vede k předčasné únavě, prodlužuje se doba rekonvalescence po nemoci, zhoršuje funkci imunitního systému. V důsledku nedostatek glutaminu vede ke zhoršení tvorby bílkovin a ke ztrátě svalové hmoty.
Glycin je neesenciální aminokyselina, která podporuje zvýšení energetického výdeje při svalové činnosti. Tím snižuje a oddaluje nástup vyčerpání a urychluje regeneraci organizmu po jakékoli fyzické zátěži. Velice důležitý pro přenos vzruchů pro mozkovou činnost (tzv. neurotransmiter) a tím i pro produkci růstového hormonu. Hojně je používán v lékařství - deprese, epilepsie, hypoglykémie, pálení žáhy.
Fenylalanin je esenciální aminokyselina, která je mimo jiné tzv. neurotransmiterem (umožňuje vedení nervového vzruchu po nervových vláknech). V těle se mění na nordrenalin a dopamin, které jsou rovněž neurotransmitery. V širším smyslu všechny tyto látky povzbuzují duševní 
i tělesnou aktivitu. Nedostatek fenylalaninu se u člověka může projevit zmateností, emoční agitací, depresemi, sníženým zájmem o sex, špatnými paměťovými funkcemi či šedým zákalem. Některé vědecké práce pojednávají o tom, že tlumí chuť k jídlu, je schopen prodloužit výkon a v konečném výsledku vést i ke snížení tuku v organizmu.
Cholin patří do skupiny B-vitaminů, rozpustný ve vodě a alkoholu. Tělo je částečně schopné si cholin vytvářet z aminokyseliny methioninu za pomoci vitaminů B12 a kyseliny listové. Je nápomocen při transportování tuků v organismu a je prevencí před ukládáním tuků v játrech. Vstupuje přímo do mozkových buněk, kde vytváří chemické látky podporující činnost mozku. Je součástí tzv. acetylcholinu, látky nezbytně nutné pro přenos nervových vzruchů.
     Patří mezi tzv. vitageny, které na rozdíl od vitaminů mají pro organizmus význam i jako stavební a energetické zdroje. Jeho nedostatek vede ke zvýšené citlivosti vůči některým rakovinotvorným látkám, tukové degeneraci jater, onemocnění ledvin, zvýšené hladině cholesterolu, nervosvalovým poruchám atd. V doplňcích stravy nejčastěji ve formě cholinu hydrochloridu, nebo cholinu bitartrátu.
Yerba mate je stále zelený strom, jehož listy byly již ve staré Americe před stovkami let používány k přípravě povzbudivého nápoje bohatého na účinné látky na vitaminy.
Obsahuje kofein a řadu dalších látek, zvláště polyfenolů, které působí povzbudivě a stimulačně, oddalují nástup únavy, zvyšují termogenezi, podporují trávení a napomáhají odbourávat tukové zásoby v organizmu. Reguluje šetrným způsobem funkci ledvin, protože působí proti zadržování přebytečného množství tekutin v těle. Mimo jiné také posiluje imunitní a nervový systém.
Molybden je nepostradatelný stopový prvek nejen pro lidský organismus, ale téměř pro vše živé. V lidském těle je složkou některých enzymů, které se podílejí na rozkladu aminokyseliny cysteinu a na odbourávání některých složek nukleových kyselin. 
Doporučený denní příjem:
45 mikrogramů (µg)
Zdroj
Obsah molybdenu v potravě záleží na jeho výskytu v půdě. Nejvíce molybdenu je v luštěninách 
a v obilninách, méně pak v ovoci, zelenině a živočišných produktech. Údaje o obsahu molybdenu v potravinách jsou velice omezené, protože dosud nebyla nalezena přesná, jednoduchá a levná metoda stanovení molybdenu. Přesto se udává, že denní příjem molybdenu je 80-100 mikrogramů denně, což je bezpečně nad doporučenou dávkou a zároveň bezpečně pod maximální dávkou, tedy dávkou, při které se ještě neobjevují nežádoucí účinky.
 
Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
U zdravých lidí nebyl deficit molybdenu zaznamenán. Nedostatek tohoto minerálu byl zaznamenán jen u lidí se vzácnými genetickými vadami některých enzymů.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Výrazný nedostatek molybdenu se projevuje vážným poškozením mozku. 
Chróm je jedním z nepostradatelných stopových prvků. Biologicky aktivní forma chrómu se v těle významně podílí na metabolismu glukózy a sice tím, že zesiluje účinek inzulinu a podporuje tak vstřebávání glukózy buňkami. Chróm příznivě ovlivňuje také další funkce inzulinu, jako je např. jeho účast na metabolismu tuků a bílkovin. Možný příznivý efekt podávání chrómu je testován u pacientů s cukrovkou (II. typu, na inzulinu nezávislou) a srdečně-cévním onemocněním. 
Doporučený denní příjem (podrobněji viz tabulka):
25-35 mikrogramů (µg)
Zdroj
Poměrně velké množství chrómu je obsaženo v mase (zejména hovězím), celozrnných výrobcích, šťávě z citrusových plodů (zvláště grapefruitu), zelených fazolích a brokolici.
Obsah minerálu v některých složkách potravy (orientační hodnoty):
•Brokolice 1/2 hrnku 
•Zelené fazole 1/2 hrnku 
•Brambory (ve formě kaše) 1 hrnek 
•Hovězí maso 100 g 
•Jablko, středně velké 
•Banán, středně velký 11,0 µg
1,1 µg
2,7 µg
2,35 µg
1,4 µg
1,0 µg
Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
Chróm se hůře vstřebává a jeho absorpce může být ještě zhoršena současným podáním solí železa, manganu, vápníku a zinku (naopak jeho vstřebávání může zvýšit vitamin C a strava bohatá na vlákninu). Nedostatek chrómu může nastat též při jeho zvýšeném vylučování močí, což podporuje např. strava bohatá na jednoduché cukry. Některé studie také naznačují, že ke zvýšeným ztrátám chrómu močí dochází u jedinců se zvýšenou fyzickou zátěží.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Snížené množství chrómu v těle může vést ke zhoršené toleranci glukózy.
Nadbytek minerálu
Při krátkodobém užívání chrómu v dávkách v rozmezí 50-200 mikrogramů je výskyt nežádoucích účinků minimální, v některých případech se mohou objevit trávící obtíže, nevolnost, zvracení. Za relativně bezpečné je považováno dlouhodobé podávání chrómu v denní dávce do 1000 mikrogramů.
Vanad je stopový prvek, jehož biochemická funkce u člověka nebyla dosud zcela přesně popsána. Tento minerál hraje specifickou roli v regulaci některých enzymů, je důležitý pro bílkoviny přenášející železo, podporuje tvorbu krevního barviva hemoglobinu a zasahuje do metabolismu cukrů v těle. Vanad také ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi a je prospěšný pro zdraví chrupu. 
Doporučený denní příjem:
10 mikrogramů (µg)
Zdroj
V běžné stravě se uvádí průměrná hodnota přirozeně se vyskytujícího vanadu v rozsahu 1-10 µg/kg.
Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
Z důvodu nízkého vstřebávání vanadu z potravy (pouze asi 5-12 % z celkového dodaného množství) je jeho příjem obvykle na dolní hranici jeho potřeby.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Není známo.
Nadbytek minerálu
Předávkování vanadem je relativně nebezpečné, projevuje se zvracením, průjmem, bolestí břicha, poklesem krevního tlaku, zrychlením srdeční frekvence, snížením hladiny krevního cukru, poškozením jater, ledvin a nadledvinek. Toxická dávka se pohybuje již kolem hodnoty 4 mg/kg tělesné hmotnosti.
Při současném užívání přípravků s obsahem železa a hořčíku snižuje vanad jejich vstřebávání a ovlivňuje též distribuci chrómu, mědi, manganu a zinku v těle.
Mangan je minerál, který je zároveň pro tělo nezbytný i potenciálně toxický. V organismu hraje významnou roli v řadě fyziologických pochodů, kterých se účastní buď jako součást enzymů (např. v antioxidačních dějích) nebo jejich aktivátor (např. enzymů podílejících se na metabolismu cukrů, aminokyselin a cholesterolu). Podporuje normální vývoj chrupavky a kostí (je přidáván do přípravků upravujících bolesti kloubů) a proces hojení. 
Doporučený denní příjem:
1,8-2,3 miligramů (mg)
Zdroj
Vyšší obsah manganu se nachází v celozrnných produktech, oříškách, listové zelenině a čaji (v čaji přítomné taniny však mohou mírně snížit vstřebávání manganu).
Obsah minerálu v některých složkách potravy (orientační hodnoty):
•Čerstvý ananas, 1/2 hrnku nakrájených kostiček 
•Ananasová šťáva 1/2 hrnku 
•Mandle 100 g 
•Arašídy 100 g 
•Celozrnný chléb, 1 plátek 
•Špenát (vařený), 1/2 hrnku 
•Čaj zelený, 1 hrnek 
•Čaj černý, 1 hrnek 1,28 mg
1,2 mg
2,6 mg
2,1 mg
0,65 mg
0,84 mg
0,4-1,6 mg
0,2-0,8 mg
Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
Zjevný nedostatek manganu nebyl u lidí zaznamenán. Co se týká biologické dostupnosti tohoto minerálu, muži obecně vstřebávají mangan hůře než ženy. Vstřebávání manganu z potravy může narušit současný obsah železa (absorpce manganu je naopak zvýšena, je-li železa nedostatek). Hořčík dodávaný v potravinových doplňcích (200 mg/den) snižuje dostupnost manganu jednak snížením jeho vstřebávání, jednak zvýšením jeho vylučování.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Projevy nedostatku manganu nebyly zatím u lidí dostatečně popsány. V některých případech bylo pozorováno narušení stavby kostí a poruchy růstu.
Nadbytek minerálu
Toxicita manganu přijímaného potravou nebyla u zdravých dospělých jedinců hlášena, při jeho podávání ve formě potravinových přípravků by jeho denní dávka u dospělé osoby neměla překračovat 11 mg. U pacientů s onemocněním jater může docházet k hromadění manganu v těle v důsledku jeho sníženého vylučování a vzniku nervových poruch připomínajících projevy Parkinsonovy choroby. K poškození mozku manganem mohou být citlivější novorozenci.
Chlór patří mezi halogeny. V těle se vyskytuje převážně jako chloridový anion. Je velice důležitý pro zachování normálního osmotického tlaku v těle, obsahu vody a pro udržení acidobasické rovnováhy v organismu, je také součástí žaludeční šťávy jako kyselina chlorovodíková. Chlór ve formě chloridového aniontu je společně se sodíkovým kationtem základní součástí tekutiny vně buněk. Do těla se dostává nejčastěji jako kuchyňská sůl (chlorid sodný, NaCl). 
Doporučený denní příjem:
750 miligramů (mg), tj. např. 1,25 g kuchyňské soli
Zdroj
Zdrojem chloridu je kuchyňská sůl (NaCl) a tedy vše, co je solené. V kuchyňské soli jsou hmotnostně dva díly sodíku a tři díly chloru.
Obsah minerálu v některých složkách potravy (orientační hodnoty):
•Párek v rohlíku 
•Šunka 100 g 
•Preclíky, 10 kusů 
•Špagety se sýrem, 1 porce 
•Bramborové lupínky, 1 balení 
•Pomerančový džus, hrnek 
•Rajče, středně velké 
•Karotka, středně velká 450 mg
1000 mg
1000 mg
1300 mg
1300 mg
2,5 mg
11 mg
21 mg
Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
     V současné době není obvykle problémem nedostatek, ale spíše nadbytek kuchyňské soli. K nedostatku chloridu může dojít při těžkém zvracení, silném pocení, při užívání diuretik a u některých forem onemocnění ledvin.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Nedostatek chloridu se projevuje současně s nedostatkem sodíku jako bolesti hlavy, pocit na zvracení, zvracení, svalové křeče, závratě.
Nadbytek minerálu
     Denní příjem kuchyňské soli by neměl přesahovat 6 g (3,6 g chloridu). Udává se, že průměrný člověk spotřebuje až 10 g soli denně.
Nadbytek kuchyňské soli vyvolává zadržování tekutin v těle, což může mít za následek vysoký krevní tlak. Může též dojít k osmotickému poškození buněk žaludku, zvýšené lámavosti kostí a k tvorbě ledvinových kamenů. Na těchto procesech se však ve větší míře podílí sodík.
Měď (cuprum) se jako složka enzymů podílí na mnoha metabolických pochodech v organismu, na buněčném dýchání. Je důležitá pro správnou funkci kolagenu a elastinu (bílkoviny v kostech a šlachách), pro vznik melaninu (látka nezbytná pro správnou pigmentaci vlasů, kůže a očí). Měď je potřebná též pro správnou funkci železa v těle a tedy vznik červených krvinek. 
Doporučený denní příjem:
900 mikrogramů (µg)
Zdroj
Vysoký obsah mědi se nachází např. ve slunečnicových semenech a oříškách.
Obsah minerálu v některých složkách potravy (orientační hodnoty):
•Hovězí játra (vařená) 100 g 
•Slunečnicová semena 100 g 
•Lískové ořechy 100 g 
•Mandle 100 g 
•Čočka vařená, 1 hrnek 
•Čokoláda 100 g 5,73 µg
1830 µg
1750 µg
1171 µg
497 µg
700 µg
Nedostatek minerálu
Kdy může nastat nedostatek minerálu?
Nedostatek mědi se může objevit u osob s malnutricí (malabsorpční syndrom, celiakie -nesnášenlivost lepku), s velmi nízkým příjmem potravy, průjmem či u pacientů pouze s nitrožilní výživou.
Jaké jsou příznaky nedostatku minerálu?
Chybění mědi v organismu se projeví chudokrevností (ze špatné funkce železa, které pro svou funkci potřebuje měď), dále sníženým množstvím bílých krvinek (neutrofilů) a následným narušením imunity.
Nadbytek minerálu
Akutní otrava mědí je spojena s bolestmi břicha, pocitem na zvracení, zvracením, průjmem. Vážnější příznaky zahrnují poškození jater, selhání ledvin, koma a smrt.
Imunoglobulin (zkr. Ig) – protilátka, termín zdůrazňuje její bílkovinnou povahu (globin). Imunoglobuliny jsou vytvářeny *plasmatickými buňkami vznikajícími z *B lymfocytů po setkání s cizorodým materiálem – *antigenem, proti kterému je následně specializován příslušný i. Ten v mnohých případech chrání proti infekci a zneškodňuje *toxiny (*protektivní protilátka); v některých případech však tuto ochrannou funkci nemá, její přítomnosti v lidském organismu se však využívá jako průkazu infekce (srov. sérologie). Existuje pět tříd imunoglobulinů (M, G, A, E, D) s poněkud odlišnými funkcemi. IgM je nejčasněji se objevujícím i. při infekci (v akutní fázi), výrazně aktivuje *komplement a má aglutinační schopnosti. Má velkou molekulovou hmotnost (srov. makroglobulin). Je tvořen pěti jednotkami (pentamer). IgG přetrvává v lidském organismu déle a může procházet placentou do krve plodu, IgA se uplatňuje na sliznicích, IgE ve spojení s *mastocyty má úlohu při některých alergiích (*atopii), IgD má zřejmě regulační funkce. Každý i. je v zásadě tvořen dvěma těžkými (heavy, H) a dvěma lehkými (light, L) řetězci. Na každém z nich je oblast konstantní (C) a oblast variabilní (V), která je zodpovědná za mimořádnou různorodost protilátek proti nesčetným antigenům. Srov. gamaglobuliny, imunita.
     Ověřil jsem si v praxi, že komu chyběl Imunoglogulin, měl v těle infekci. Imunoglobulin posiluje imunitní systém, proto jej doporučuji užívat společně s přírodním preparátem (Candymis) na likvidaci infekce, např. Chlamydie.
Germanium
 
     Rozsáhlými studiemi od roku 1987 do roku 1997 bylo shledáno, že germánium je nejen prvek netoxický, ale že posiluje imunitu organizmu, obohacuje ho kyslíkem, chrání před radiací, odstraňuje z těla jedovaté látky a má silné analgetické účinky. Existují dokonce domněnky, že germánium  může pomáhat svými okysličovacími (resp. redoxními) vlastnostmi organismu proti tvorbě zhoubných nádorů a ti nejsmělejší nevylučují ani jeho významnou roli v boji proti AIDS.
     Funkce germania v lidském metabolizmu není ještě detailně prozkoumána, a tak panují neshody, je-li nezbytné pro lidskou výživu. Bude proto třeba mnoho výzkumů, ale již dnes se dá říct, že je to prvek, který má velkou budoucnost. Stopy germania se vyskytují ve většině rostlinných a živočišných produktů, bohatšími zdroji pak jsou např. ženšen, česnek, aloe vera 
a kostival lékařský, což může alespoň částečně vysvětlovat blahodárné účinky těchto rostlin na naše zdraví. Množství germania v rostlinách se ovšem liší podle obsahu tohoto prvku v půdě, kde byly pěstovány. (Podle Svobody, 3. září 1997, B. Palacká.)
     Guarana je jihoamerická rostlina přirozeně obsahující kofein a další účinné látky např. guaranidiny, které mají příznivý vliv na činnost nervové soustavy. Zvyšuje odolnost proti fyzické a psychické únavě, zlepšuje krevní oběh, podporuje snížení hladiny cholesterolu a proces regenerace organizmu, oddaluje proces stárnutí a omezuje pocit hladu.
     Dále se užívá při nervových depresích a rekonvalescenci po dlouhodobých nemocích, podporuje mozkovou činnost, zmírňuje bolest a působí celkové uvolnění. Má také uklidňující účinky, umožňuje snadnější snášení vysokých teplot, má afrodisiakální vlastnosti. Na rozdíl od kávy nezatěžuje srdce (tepová frekvence) a nevyvolává nepříznivé účinky jako káva u některých osob.
Melanin, Melaninum i, n. (ř. melas černý) - pigment podmiňující barvu tkání (kůže, vlasů, očí), kožní barvivo
L - Karnitin je organizmu přirozeně dostupná látka (získávaná v malém množství ze stravy), která v těle působí jako přenašeč tuků do mitochondrií (místa pro jejich spalování). Spalováním tuků se tak vytváří energie potřebná k činnosti organismu. Dodáním této látky se tudíž tyto procesy zintenzivní. Snižuje hladinu cholesterolu v organizmu, zvyšuje aerobní činnost organizmu a urychluje regeneraci.
     Konzumace karnitinu šetří glykogen, což je velmi důležité pro sportovce a těžce pracující. Snižuje tvorbu kyseliny mléčné (laktátu) během fyzické zátěže, po ukončení výkonu urychluje regeneraci, oddaluje pocit únavy a uvolňuje stresové napětí. Karnitin existuje v několika chemických formách - základní sloučeninou je tzv. L - KARNITIN - BÁZE což je absolutně 100%-ní karnitin. Z ní vycházejí tzv. soli karnitinu - celkové množství účinné látky je v těchto formách nižší. Mezi nejběžnější soli patří:
Cholin patří do skupiny B-vitaminů, rozpustný ve vodě a alkoholu. Tělo je částečně schopné si cholin vytvářet z aminokyseliny methioninu za pomoci vitaminů B12 a kyseliny listové. Je nápomocen při transportování tuků v organismu a je prevencí před ukládáním tuků v játrech. Vstupuje přímo do mozkových buněk, kde vytváří chemické látky podporující činnost mozku. Je součástí tzv. acetylcholinu, látky nezbytně nutné pro přenos nervových vzruchů.
     Patří mezi tzv. vitageny, které na rozdíl od vitaminů mají pro organizmus význam i jako stavební a energetické zdroje. Jeho nedostatek vede ke zvýšené citlivosti vůči některým rakovinotvorným látkám, tukové degeneraci jater, onemocnění ledvin, zvýšené hladině cholesterolu, nervosvalovým poruchám atd. V doplňcích stravy nejčastěji ve formě cholinu hydrochloridu, nebo cholinu bitartrátu.
Tuky (lipidy) jsou tvořeny z glycerolu s mastných kyselin. Dodávají organizmu velké množství energie, přibližně dvakrát více než bílkoviny a cukry, mají však i řadu dalších úkolů. Jsou základní palivem pro svaly a to především při dlouhotrvající práci o nízké intenzitě.
     Při vysoce náročné krátkodobé zátěži využívá svalstvo pro pokrytí svých energetických potřeb převážně rychlé zdroje energie, kterými jsou sacharidy. Při dlouhodobějších zátěžích 
o nižší intenzitě potom dochází k získávání energie tzv. beta oxidacemi, při kterých jsou spalovány v mitochondriích právě tuky.
      Tuky rozdělujeme na nasycené a nenasycené. Pro zdraví nejméně vhodné jsou tuky nasycené (při pokojové teplotě jsou většinou tuhé - většinou živočišného původu ale výjimku tvoří např. palmový a kokosový olej). Pro spotřebu jsou vhodnější nenasycené (pocházejí především z rostlinných zdrojů, neobsahují prakticky žádný cholesterol).
L - Leucin je esenciální aminokyselina, která se v organizmu nevytváří. Spolu s ostatními aminokyselinami slouží k ochraně svalové hmoty před rozpadem (zvláště během diety) a k regeneraci po výkonu. Dokáže stimulovat aktuální výkon.
     Pozitivní vliv má na zlepšení funkce svalů, napomáhá odbourávání amoniaku ze svalů, chrání a energizuje svaly. Zvyšuje proteinovou syntézu a retenci dusíku. Používá se v kombinaci se dvěma dalšími větvenými aminokyselinami L-isoleucinem a L-valinem (tzv. BCAA).
 
Voda: Tvoří přibližně 75% hmotnosti těla. Je nutná pro akumulaci tepla v organismu a podílí se na udržení stálé tělesné teploty. Ztrácí se z těla dýcháním, pocením, močením, stolicí. 
 
 
      Pokud chcete zjistit, které látky váš organismus nepřijímá ze stravy, můžete vzít 44 karet s čísly 1 až 44, zamíchat a vyložit nejdříve jednu kartu s otázkou, kolik z výše uvedených biologicky důležitých látek můj organismus nepřijímá (v současné době mi chybí, atd.) ze stravy? (Tudíž musím doplňovat s přírodních produktů?)  Potom vyložíme tolik karet, jejichž počet byl na první vyložené kartě. Ty budou ukazovat výsledek - co nejsme schopni přijímat ze stravy, či co nám chybí - podle typu otázky.
 
 
ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY způsobeny nedostatkem vitamínů a minerálních látek
 
 
Nejdříve stručně:
 
     Vypadávání vlasů způsobuje nedostatek zejména - B3, B12, D, cholin, inositol, kyselina paraminobenzonová, panthotenod vápenatý, hořčík, vápník, zinek, selen, jód, měď, křemík, železo, mangan, protein (v tlustém střevě, v dýchacím ústrojí, v játrech).
 
Alergie, ekzémy, lupenka, plísně - zejména nedostatek B3, C, fosforu, zinku, selenu, jódu, karotenu, koenzymu Q 10 (nejčastěji játra a žlázy, případně tenké střevo, tlusté střevo, ledviny, slezina).
 
CNS, srdce - zejména nedostatek draslíku, hořčíku, fosforu, koenzymu Q10, selenu, zinku. Nedostatek taurinu způsobuje ochabnutí nervového systému a slepotu. 
 
Žíly, tepny, cévy - zejména nedostatek: B3, B6, C, křemíku, rutinu, fosforu, selenu, koenzymu Q10 .
 
Roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, epilepsie a ostatní nemoci mozku - zejména nedostatek - B12, C, fosforu, lecitinu, koenzymu Q10, L-carnitinu. 
 
Problémy s očima – nedostatek A, karoteny, B3, C, hořčík, vápník, fosfor, zinek, selen, lecitin, rutin, koenzym Q10.
 
Kazivost zubů - zejména nedostatek vápníku, křemíku, chloru, fluoru (příčina může být ve všech orgánech, ale zejména tlusté střevo, krevní oběh, slezina). Další příčinou kazivosti zubů (a parodontózy) je PLAK, měkký bělavý zubní povlak. Je tvořen sacharidy a bakteriemi (streptokokem) nebo atologicko-anatomické změny na nervových vláknech zubů. Mám sám zvláštní zkušenost. Vždy po velké stresové situaci se mi kazí zuby. Většina se zkazila na vojně – asi 6 kazů. A až nyní po rozvodu dva kazy. A horší je, že se mi kazí zevnitř, což potvrzuje mojí teorii, že se někdy kazí zuby „od orgánů“, navíc ty, které byly „zasaženy“ stresem (zejména dysfunkce ledvin, v důsledku toho i srdce!!!). Tím se přeruší energetická dráha zubů a nejsou vyživovány. 
 
Štítná žláza, gynekologické žlázy, ostatní žlázy - zejména nedostatek jódu, který podle mé teorie je nutný užívat v čase mezi 21. až 22. hodinou.
 
Kosti, klouby, páteř - odvápnění je způsobeno tím, že chybí vápník, který organismus 2/3 populace přijímá pouze v kombinaci s hořčíkem, 1/3 populace musí užívat v kombinaci vápník + hořčík + vitamín C, a to v určitém čase - 13.00 až 14.00. Chybí i selen. Podle mé teorie má souvislost využitím biologicky důležitých látek i věk, čím jsme starší, tím hůře organismus tyto látky přijímá ze stravy a musíme je čím dál tím častěji užívat v potravinových doplňcích. Problémy s klouby mohou být způsobeny infekcí, nejčastěji chlamydie (viz kapitola Partnerské vztahy – neplodnost - Chlamydie), či nedostatkem pohybu. Klouby jsou vyživovány jen kloubní tekutinou, která se tvoří jen při pohybu. Proto lidé, kteří více sedí a leží, tyto problémy má 
a postupně „ztuhnou“. 
Krvácení dásní – nedostatek koenzymu Q10. Koenzym Q10 je biologicky účinná látka, která v buňkách mění tuky, cukry a bílkoviny na energii. Je to účinný antioxidant, který chrání buňky před poškozením volnými radikály, je důležitý pro všechny životní funkce včetně obnovy a růstu buněk. 
 
Migrény - nedostatek pohybu, sexu, seberealizace, v důsledku toho se vytvoří „ psychický blok“ na krční páteři, ledviny, játra, vysoký tlak, nízký tlak. Nedostatek histaminu, B12 (př. jiných vitamínů a minerálů), „blok“ na krční páteři, atd. způsobuje deprese. Deprese se mohou projevovat i špatnými sny, zejména válečnými a to i u dětí (a lidí), kteří válku nezažily.
 
     Z mého pohledu není ani tak důležité, jaké zdravotní problémy způsobuje nedostatek určitých vitamínů, minerálů či jiných biologicky účinných látek v organismu, protože je to zavádějící, ale zopakuji známé skutečnosti dostupné z mnoha publikací. Podle mé teorie (viz tato kniha) je patrné, že když se budeme snažit do „zablokovaného“ organismu jakýmkoli způsobem vpravit chybějící látky, organismus je nepřijme s maximální účinností a projdou bez užitku trávicí soustavou. Dále je jasné, že vše souvisí se vším a například chybějící vápník způsobí řadu zdravotních problémů od lámavosti nehtů po arytmii srdce právě pro souvislosti mezi jednotlivými orgány. Proto tvrdím, že je zbytečné se zabývat tím, co zrovna v organismu chybí 
a je nutné docílit vyváženosti všech biologicky důležitých látek v organismu tím, že udržíme organismus „odblokovaný“ a dále tím, že vyváženou stravu budeme doplňovat o ty látky, které organismus není schopen přijmout ani z vyvážené stravy či ve stravě chybí. Asi jsem neobjevil nic převratného, když jsem zjistil, že čím jsme starší, tím hůře organismus přijímá vitaminy 
a minerály ze stravy (tím víc se šidíme na kvalitě stravy) a málokdo ze starších a starých lidí doplňuje vitamíny a minerály v tabletách. Pamatuji se, že za mého mládí se znal a doporučoval jen vitamín C, kterého jak paradoxně zjišťuji, má většina lidí dost, protože patrně tento návyk z dřívější doby má ve svém podvědomí zafixován. Nechtěl bych opisovat z různých publikací, kterých je hodně na trhu, jak funguje živý organismus, že existují vitamíny rozpustné v tucích, vitamíny rozpustné ve vodě, že určitých vitamínů a minerálů se lze (zejména když je organismus „zablokován“) předávkovat. Je ale dobré si připomenout, že skladováním se kvalita potravin snižuje, ubývá na energetické úrovni, je menší množství důležitých látek v takových potravinách, zejména špatně skladovaných či špatně upravených. Strava by měla obsahovat dostatek škrobů, bílkovin, tuků, vlákniny. V jedné knize o správné výživě jsem se dočetl, že vitamín A působí proti nádorově, podle mých zkušeností růst nádorů podporuje, stejně tak mám v praxi ověřeno, že růst nádorů podporuje mořská řasa a v některých případech i vitamín B12, železo, vitamín D 
a záření slunce.
 
 
     Problémy s trávením - příčin může být mnoho, od nevhodné stravy, nedostatku tekutin po „blok“ na páteři, stres, infekce, nedostatek pohybu, atd. Zejména naraženou kostrč jsem určil v mnoha případech ve stáří jako prapůvodní příčinu rakoviny tlustého střeva. Další příčinou špatného trávení je dysfunkce slinivky např. ze stresu. Slinivka v takovém případě neprodukuje správné množství enzymů a strava prochází organismem bez užitku nestrávená. Tím dochází k poruše metabolismu. Tak je tomu i když přijímáme v „zablokovaném“ stavu i tu nejvhodnější stravu či vitamíny a minerály v tabletách. Příznakem je pocit, že je člověk „nafouklý“ a i když konzumuje minimum potravin, přibírá na váze.