+420606119600 (O2)
+420777119600 (T-Mobile)

Veškeré zboží můžete objednat pohodlně i po telefonu:

(+420) 724719732 nebo po e-mailu: info@stanleybradley.eu

STANLEY BRADLEY

věštec a spisovatel

Toxoplasmóza je onemocnění, kterého se obávají především těhotné ženy. Skrytou formou nemoci však trpí třetina populace. A aniž to tušíme, může způsobit celou řadu problémů. Dokázal to vědecký tým předního českého přírodovědce a autora knihy Zamrzlá evoluce Jaroslava Flegra.
Banalita, kočičí nemoc, mávnou mnozí rukou nad chorobou, kterou způsobuje parazit, jehož definitivním hostitelem jsou kočky a mezihostitelem třeba myší nebo králíci. Anebo také lidé. Tým profesora Jaroslava Flegra, našeho předního odborníka na evoluční parazitologii však prokázal, že jde o onemocnění, které ve svém důsledku není tak banální, jak si veřejnost a nejen laická myslí. „Toxoplasma rozhodně není žádné neviňátko," říká profesor Flegr.


O jaké onemocnění jde?
Toxoplasmóza je parazitární onemocnění vyvolané přítomností prvoka Toxoplasma gondii v těle. Nakažení je poměrně časté. Trpí jím až třetina populace. Lékařské učebnice praví, že toxoplasmóza většinou nezpůsobuje žádné zřejmé obtíže a hostitel o svém problému ani neví. Velmi nebezpečná je nákaza cystami tohoto prvoka v těhotenství.
Nemoc má totiž tři základní formy. Ženy se většinou obávají tzv. vrozené (kongenitální) toxoplazmózy. Ta vypukne, když se nemoc v těhotenství přenese z matky na plod. To může, ale také nemusí skončit potratem nebo vývojovými vadami narozeného dítěte. Rozhodně to ale neznamená, že by žena, která se během těhotenství nakazí, měla jít na potrat, tak jak to někteří lékaři automaticky doporučovali ještě před nějakými třiceti lety.
Druhá forma je toxoplazmóza akutní. Projevuje se obvykle podobně jako třeba angína a většinou se sama vylěčí. Ovšem jen zdánlivě. Ve skutečnosti přejde ve třetí formu a tou je tzv. latentní, doživotní toxoplazmóza. Neznamená sice obvykle žádné drastické dopady na zdravotní stav jednotlivce, s výjimkou osob se závažnou poruchou imunity, například pacientů s AIDS. Ty může i zabíjet. Má však významný vliv na psychiku a chování člověka.

 

V čem konkrétně?
Například zpomaluje reakční časy. Nakažení lidé pomaleji reagují na jednoduché podněty. Když jsme ještě v dávných dobách běhali po africké stepi, sežral je proto častěji dravec, například právě kočkovitá šelma. Dnes třeba nestihnou uskočit před jedoucím autem. Lidé nakažení touto nemocí tak mají skoro třikrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí dopravní nehody.
Výrazně ovlivňuje i lidské chování a psychiku. Zajímavé je, že u mužů a žen působí nákaza opačným směrem. Nakažení muži jsou víc podezřívaví, přestávají o sebe pečovat, zatímco u žen je tomu přesně naopak.


Zjistili jste příčinu?
Na začátku to byla záhada, ale pak jedna z mých chytrých doktorandek, která současně studovala i psychologii, zjistila, že to může souviset se stresem. Na ten totiž reagují obě pohlaví rozdílně. Zatímco chronicky stresované ženy mají tendence vyhledávat pomoc a poskytovat druhým pomoc, muži mají naopak tendenci se izolovat, stáhnout se a uzavřít do sebe.


To se jedná o povahové vlastnosti, ale jaký dopad má zdraví člověka?
Začali jsme se věnovat chronickému stresu, který může být způsoben i zdravotním stavem a s překvapením jsme zjistili, že rozdíly ve zdravotním stavu lidí nakažených a nenakažených toxoplasmou jsou obrovské. Nákaza má podle všeho obrovský vliv na zdravotní stav české populace. Velmi silně zvyšuje riziko některých závažných onemocnění a to i onemocnění kardiovaskulárních, nádorových a psychických. A vzhledem k tomu, že latentní formou je nakažena víc než třetina české, a shodou okolností i světové, populace, je její dopad na veřejné zdraví je obrovský.


K čemu směřují vaše výzkumy?
Latentní formu toxoplasmózy zatím léčit neumíme, neexistují na ní žádné léky. Neexistuje ani vakcína, která by mohla nákaze zabránit. Jak lékaři, tak farmaceutické firmy si donedávna mysleli, že hledat lék či vakcínu není potřeba. Naše výsledky ale jasně prokazují, že to zatraceně potřeba je. Na základě údajů Světové zdravotnické organizace jsme nedávno ukázali, že rozdíly ve výskytu toxoplazmózy mezi jednotlivými evropskými zeměmi vysvětlují 23 % rozdílů v celkové nemocnosti mezi těmito zeměmi. Kdyby se tedy například plošnou vakcinací koček podařilo snížit výskyt toxoplasmy třeba na polovinu, mělo by to obrovský dopad na veřejné zdraví a samozřejmě i obrovský dopad na veřejné rozpočty.

 

Autor: Jana Švecová

Zdroj: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/toxoplasma-neni-rozhodne-zadne-nevinatko-20160919.html