Věštba na rok 2021 – 2. část

Věštba na rok 2021–2. část.

Všechno je jednou poprvé a jednou naposledy. Doufám, že toto je poslední článek o koronaviru, už mě to nebaví se tímto tématem zabývat.  

Zabýval jsem se změnou, kterou způsobil koronavirus. Pro posouzení situace je dobré srovnání s něčím, co známe, což je například krize v roce 2008 a následující roky. Úvodem je dobré připomenout, že „Každý je strůjcem svého štěstí a každý je odpovědný sám za sebe“. Proto je třeba spoléhat jen sám na sebe.

Krize v r. 2008 trvala cca 6 let a byla „velká na 65 %“. Současná krize bude o něco větší, „na 75 %“ a bude trvat také 6 let. Logicky z toho, co se děje vyplývá, že bude větší inflace a více nezaměstnaných, nebudou lidé tolik navštěvovat divadla, nebude se tolik cestovat, nebude se tolik nakupovat, jako do konce roku 2019.  Je „jiná doba“, lidé se chovají a budou chovat „jinak“, než doposud. Na to není třeba koukat ani do křišťálové koule.

Z přehledu statistického úřadu je možné ověřit, kolik firem vzniká a zaniká. Podle mého názoru ve srovnání s krizí minulou v tom nebude rozdíl. Rozdíl je jen v tom, že „všeho bylo moc“ a vymykalo se vše kontrole. Jsem přesvědčen, že ke krizi by stejně došlo, i kdyby se neobjevila ona stále dokola připomínaná infekce. Takže jde o „přirozený vývoj“ a ten se stále v různých etapách a formách opakuje a s tím nic nenaděláme. Je to osud. O „osudu“ jsem napsal článek, který mám na stránkách. Podle mne je to poučné čtení.  A nemá smysl se zabývat něčím, co nemůžeme ovlivnit. Je nutné vše brát, jak to je a všichni víme, že štěstí přeje připraveným. Je dobré se poučit od těch, kteří z této krize vyjdou vítězně. Takových lidí a firem je hodně. Například vítězně z nedávné doby vyšli určitě Vietnamští obchodníci, kteří ovládli většinu malých obchodů s potravinami, protože to naši lidé nechtěli? Vymlouvali se na to, že obchodní řetězce „zničily malé obchody“. Jak je vidět, nebyla to pravda, byla to výmluva. To je poučné, jak pilně pracují. Věštím manažerům malých i velkých firem, věštím už 30 let. Proto mám přehled, komu a jak práce jde. Komu nejde, musí být flexibilní. Změna a pohyb je život. Je třeba jít stále dopředu a nezabývat se minulostí. Nemůžeme chtít stále dokola dělat něco, co přestalo fungovat. Už nic nebude jako dříve a jsem přesvědčen, že tato situace zachránila mnoho lidí od duševní poruchy, protože dost lidí přestalo zvládat „rychlý tep doby“. Kdo se práce nebojí, ten jí má či může mít. Bude asi chvíli hůře, předpokládám, že příští rok bude nejvíce nezaměstnaných za posledních 10 let. Ale zase budou vznikat nové příležitosti a kdo je bude hledat, ten je najde. Nemovitosti byly předražené, tak holt nastane příští rok čas, kdy se ceny „narovnají“. Každý ví, že nejlépe a nejrychleji se „jde nahoru“, když se „odrazíme ode dna. A to dno příští rok nastane.

Kdo sleduje statistiku ví, že se zhoršuje situace psychického zdraví, není dobrá situace v oblasti fyzického zdraví. Aby lidé konečně přestali řešit koronavoirus, nebylo by špatné připomenout horší problémy. V kontextu oněch problémů, o kterých se nemluvilo (ale každý má možnost si tyto informace na netu přečíst), mi připadá koronavirus jako něco, co snad mělo od skutečných problémů odvést pozornost, nebo snad se už lidé nudili a chtěli něco nového, čím se „konečně“ mohou zabývat. 

Nikdy nebyl problém o čemkoliv mluvit, psát, ale od vzniku koronaviru se najednou začalo zdůrazňovat „šíření poplašné zprávy je trestní čin“. A přitom nejvíce poplašných zpráv šíří média. Už jsem psal dávno, že lidé jsou „strašeni“ od dětství a podle statistiky je vystrašených „jen 20 % populace.  Podle mne je to 40 %. Tyto vystrašené to může zničit tím, že nevěnují pozornost a energii svému bytí, ale živení strachu. 

Podle „mé křišťálové koule“ má infekci, o které se píše a mluví stále dokola, cca 10 % populace a časem jí dostane minimálně 20 až 50 % populace, i když budeme dělat maximum. Ale to není nic proti chlamydiím, které jsou nebezpečnější a má je skoro každý. Podle informací prof. RNDr. Jaroslava Flegra CSc, má 80 % populace – na celém světě, citomegalovir. Podle článku – viz níže, umírá u nás každých 20 minut jeden člověk na rakovinu. 

Něco ze statistiky na zamyšlení:

Podle Světové zdravotnické organizace Zdroj:http://blisty.cz/ 28.23.2017
Zdravotničtí experti varují, že vzniklá odolnost bakterií vůči antibiotikům je větší hrozbou lidstvu než rakovina. Pokud antibiotika přijdou o svou efektivitu, začne být zřejmě nebezpečné provádět klíčové lékařské operace. Už nyní umírá ročně asi 700 000 lidí v důsledku infekcí od bakterií, odolných vůči antibiotikům, a pokud svět nepodnikne razantní akce, kolem roku 2050 budou bakterie zabíjet ročně 10 milionů lidí.

Musím připomenout svůj článek z dubna 2020 (Čeho se máme bát se nebojíme):

 Česká justice 6. 3. 2020 „V ČR je proti obyvatelům vedeno 4,5 milionu   exekucí“

 29.11. 2019 František Novák, Euro.tv:„Odborníci na závislosti upozorňují, že rizikově v České republice pije až 1,5 milionu lidí, z toho 600 tisíc každý den.

Ekonom.ihned.cz 2. 2. 2016: „Česko zasáhla epidemie nemocí duše, Během deseti let se počet lidí s neurotickými poruchami zvýšil skoro o 30 % na více než 220 tisíc. Narůstá i množství nemocných se schizofrenií“.

5. 9.2019,Novinky.cz – Loni spáchalo sebevraždu 1352 Čechů .

(8.1.2020)Novinky.cz,Luděk Sefzik).Statistika obětí na silnicích zůstává děsivá, 547 mrtvých v roce 2019  Podle posledních zpráv neubývá mrtvých ani při současné pandemii, kdy je provoz na silnicích o dost menší.

6. dubna 2020 iRozhlas.cz je až 2000 předčasných úmrtí ročně.

17. 10. 2019 ČTK (MPSV): V ČR je téměř 24.000 bezdomovců, z toho 2600 dětí, nemluvě o drogách.

(ČSÚ 20.listopadu 2019). V minulém roce zemřelo 112920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %), nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.

Čtvrtou nejčastější příčinou smrti byla v roce 2018 cukrovka se 4 % všech úmrtí, která si ve srovnání se situací před pěti lety vyměnila místo s nehodami (necelá 3,5 % v roce 2018)“.

Ekonom.ihned.cz 2.2. 2016: „Česko zasáhla epidemie nemocí duše, pomoci má reforma za čtyři miliardy. Statistiky z poslední doby vypadají dramaticky: Během patnácti let se v Česku zvýšil množství lidí ošetřených v psychiatrických ambulancích téměř o dvě třetiny – na 600 tisíc za rok. Návštěvy ambulanci psychiatra není takové tabu jako před dvaceti lety. …. Mnohé duševní choroby se však skutečně vyskytují častěji mnohem dříve. Během deseti let se počet lidí s neurotickými poruchami zvýšil skoro o 30 % na více než 220 tisíc. Narůstá i množství nemocných se schizofrenií“.

22.4.2020 Právo „Je čas na vzpouru davů, burcuje exprezident Klaus. Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Novinky.cz řekl, že: “Četl jsem v Právu rozhovor se senátorem (lékařem) Žaloudníkem, …..že u nás zemře každých 20 minut jeden člověk na rakovinu…

7/20 Youtube: Prof. RNDr. J. Flegr CSc tvrdí, že 80 % populace má Citomegalovir, 30 % populace má Toxoplazmózu.

26. SRPNA 2020 5:00LIDOVKY.CZZPRÁVYDOMOV

Praha Pokud chtějí spáchat sebevraždu, sahají Češi stále častěji po paralenu. Zatímco před osmi lety registrovalo Toxikologické informační středisko okolo dvou set záměrných otrav paralenem a dalšími léky s paracetamolem, za loňský rok jich už bylo přes tři sta. A další více než tři stovky spadají do kategorie neúmyslných předávkování. Prodej léčiv, v nichž je hlavní složkou paracetamol, chce proto ministerstvo zdravotnictví regulovat.

Seznam.cz (pro ženy) 1.9.2020: U dvou až pěti lidí z deseti tisíc diagnostikovali lékaři narkolepsii – závažnou poruchu spánku.

Během dne nekontrolovaně usínají, a to nejen u jídla, ale třeba i při chůzi ze schodů. Délka takového spánku je přitom obvykle pět až deset minut, někdy ale i déle. To nemocné postupně diskvalifikuje z normálního života, protože nikdy nevědí, kdy na ně záchvat přijde. Postižení během dne (klidně uprostřed nějaké činnosti) na pár minut usnou a nemohou to nijak ovlivnit, zato v noci mají spánek komplikovaný, jsou neklidní, budí se a mívají strašidelné sny. Problémy navíc vedou k sociální izolaci. 

10.9.2020 TNCZKaždé osmé úmrtí v Evropě souvisí se znečištěním životního prostředí, průzkumy z roku 2012 ukázaly, že znečištěné ovzduší přispělo ke 400 tisícům úmrtí za jediný rok. V souvislosti s hlukem zemřelo 12 tisíc lidí. Česká republika je se zhruba 80 úmrtími spojenými se životním prostředí na 100 tisíc obyvatel zhruba uprostřed. Nachází se však v té horší polovině. 

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Severní Morava a Čechy se řadí k evropským oblastem s nejvyšší mírou úmrtí na cukrovku. V roce 2018 zemřelo na diabetes mellitus 1. a 2. typu celkem 4 182 osob. V současnosti je u nás cukrovka čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Podle WHO má prediabetes či diabetes téměř polovina dospělé populace na světě. Odborníci z Mezinárodní diabetologické federace (IDF) upozorňují, že na následky diabetu zemře každých osm vteřin jeden člověk, a odhadují, že v roce 2045 bude na světě téměř 630 milionů nemocných cukrovkou. WHO předvídá, že už v roce 2030 bude diabetes sedmou nejčastější příčinou smrti.

21.3.1918 ČSÚ: Loni se narodilo přes 114 tisíc dětí, což je nejvyšší číslo od roku 2011. Zemřelo přes 111 tisíc lidí, což je nejvyšší číslo za posledních 20 let. Statistici připomněli, že loni v lednu a v únoru se rozšířila epidemie chřipky, a počet zemřelých v těchto měsících tak překonal hranici 10, respektive 12 tisíc osob.

20.11.2019 TNCZ: Počet zemřelých v r. 2018: Na nemoci srdce- 36452, Zhoubné novotvary-27699, Cévní nemoci mozku-7985, Diabetes mellitus-4280, Nehody- 3834, Chřipka a zánět plic- 3709, Alzheimerova nemoc- 3663, Chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí-3550, Chronické onemocnění jater-2058, Ateroskleróza-1601.

12.12.2019 ČSÚ: „Od ledna do září letošního roku zemřelo 83 708 lidí.

20.3.2020 ČSÚ: Počet zemřelých v roce 2019 dosáhl 112,4 tisíce. Meziročně méně bylo zemřelých žen (55,0 tisíce), počet zemřelých mužů (57,3 tisíce) stagnoval. Nejvyšší byl počet úmrtí v lednu (10,4 tisíce) a nejnižší v září (8,7 tisíce). Rozdíl najdeme i podle věku a rodinného stavu. Nejvíce umírají svobodní. Z hlediska sezónnosti pak nejvíce Čechů zemře v zimě. V létě naopak narůstá počet obětí dopravních nehod, a to především od června do září.

ČSÚ: Obezita ohrožuje 18,5 % Čechů, z toho téměř 20 % mužů a 18 % žen, mírnou nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen. 

Prima TV 26.8.2020, 18.55 hl. zprávy: 1až 1,5 milionu lidí v ČR má migrénu.

TNCZ 13.9.2020: Každoročně onemocní zhoubnými kožními nádory kolem 35000 pacientů. Na maligní melanom umírá asi 500 pacientů ročně. Bohužel mnozí lidé k lékaři přicházejí pozdě. 

15.9.2020 (prozeny.cz): Sklerodermie: děsivá nemoc a pomalá smrt. Jak se projevuje?

Lékaři nemoci přesněji říkají systémová sklerodermie. Na světě ji má zhruba dva a půl milionu lidí, přičemž 3–8x častěji ženy, většinou ve věku 25–55 let. Jde o autoimunitní onemocnění, což znamená, že se lidský organismu brání vlastním buňkám, které ho přitom nijak neohrožují. Tato přehnaná reakce pak způsobuje problémy, v tomto případě v celém těle.

https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/pocet-nemocnych-alzheimerovou-chorobou-kazdorocne-stoupa

19.9.2019: Zatímco loni trpělo v České republice Alzheimerovou chorobou 167 tisíc obyvatel, v roce 2050 to může být více než dvojnásobek, odhadují odborníci. Rostoucí počet pacientů mezi svými klienty eviduje i ZP MV ČR. „Za loňský rok evidujeme 4 161 pacientů s touto diagnózou, což je o 228 více než rok předtím. Rostly tak i náklady spojené s jejich léčbou – zatímco v roce 2017 jsme vydali na péči o pacienty s Alzheimerem přes 172 milionů korun, loni to bylo již bezmála 180 milionů,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

http://www.edukafarm.cz/c1421-parkinsonova-nemoc-v-cr-aktualni-pruzkum

Parkinsonova nemoc jako druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění si v české společnosti teprve těžce vydobývá své postavení. „Z průzkumu vyplynulo, že Češi jako nejvíce závažnou chorobu z daného seznamu onemocnění vnímají na prvním místě rakovinu tlustého střeva, na druhém infarkt myokardu, na třetím Alzheimerovu chorobu a na čtvrtém Parkinsonovu nemoc,“ uvedla Barbora Večerková z agentury STEM/MARK. ÚZIS udává v roce 2012 celkem 26 680 nemocných.

V Evropě se podle dostupných statistik (Napsal/a Libor Stejskal 24. března 2015s Parkinsonovou chorobou potýká 1,2 milionu lidí. Po „alzheimeru“ jde o druhé nejrozšířenější neurodegenerativní onemocněním mozku. Počet postižených rychle roste.

Do roku 2030 se má podle odhadů jejich počet zdvojnásobit. Ekonomické výdaje spojené s nemocí přijdou Evropu každoročně na 13,9 miliard eur tedy bezmála čtyři sta miliard korun.

Wikipedia„Černá smrt 1272 až 1352, nemoc měla původ ve střední Asii, 1330 zasáhla tato epidemie jako první Chu-pej, ve střední Číně, odtud přes Itálii do Evropy. Tehdy zemřelo 25 milionů obyvatel, což byla třetina obyvatel Evropy! V přepočtu na dnešní množství obyvatel je, jako by dnes zemřelo cca 250 milionů lidí. A Evropa přežila.

Neuvěřitelné je, že tato nemoc dodnes existuje, i když jsou již léky, nejvíce nakažených je na Madagaskaru (v r. 2013 256 nakažených, 80 úmrtí, říjen 2017 1153 nakažených, 53 úmrtí), mezi další státy patří USA a jiné, kam i přes to rádi jezdí turisté – Podle Singaporského dokumentu z r. 2011, u nás vysílaného pod názvem „Asijské podsvětí“, je ročně prodáno do otroctví 2 až 12 milionů lidí.

– 05/19 Mesíčník statistického úřadu. Na hadí uštknutí zemře ročně 100 tis. lidí

 Tak by se dalo pokračovat.

A o tom média nemluví? A to není problém? A proč tedy o koronaviru? Jde o něco nového a nikdo neví, co z toho bude. Podle mé křišťálové koule se koronavir přiřadí jako další problém k výše uvedeným a „jede se dál“. Jak je výše popsáno, byly, jsou a budou horší infekce než koronavir. Protože vystrašení lidé „to sledují“ a média mají „bodíky za sledovanost“. Když to lidé přestanou sledovat, nebudou to vysílat. 

Je to divná doba, divná situace a nechápu. Podle statistiky vysílané v ČT je v Česku 75 % udavačů. To se potvrdilo i při nedávné situaci s koronavirem.

S psychikou souvisí mnoho věcí, například i to, jestli se staráme o to, co si o nás myslí ostatní, co dělají ostatní, jak se mají ostatní.

Proces srovnávání se s ostatními patří mezi nejdestruktivnější mechanismy, které poškozují naši sebedůvěru i víru v osobní schopnosti. Tento problém často vzniká v dětství, kdy rodiče chtěli potomky motivovat k lepším výkonům právě srovnáváním s ostatními, ať už se jednalo o známky, či výsledky v jiných oblastech. Pro koho je důležitý názor druhých, ten vlastně žije jejich život a ne svůj.

Když se podíváme na výše uvedené statistiky, tak se člověk diví, že ještě náš stát funguje. Z výše uvedeného je snad každému jasné, proč máme problémy.

Každý je strůjcem svého štěstí a bude to, co si sami uděláme a o co se sami postaráme

Bude líp, až se lidé přestanou zajímat o koronavirus, až se lidé přestanou starat o to, co není důležité, až bude se každý starat o sebe, své blízké a své bytí. Co se děje je logickým pokračováním toho, co začalo koncem roku v Číně. Podle mé „křišťálové koule“ bude současná situace trvat 3 až 4 roky. Největší krizi vidím na začátek roku 2021. Až od r. 2024-5 na tom budeme lépe i ve statistikách, např.: Forbes 8.8. 2020

Bezpečné a mírumilovné. Česko je 10. nejlepší zemí pro výchovu dětí

Z článku vyjímám:

„V kategorii bezpečnost dostala Česká republika nejlepší známku – A. Například vražd bylo v Česku v roce 2017 1,1 na 100 000 obyvatel, zatímco v Mexiku jich ve stejném roce bylo 34,1 na 100 000 obyvatel. Desátou příčku obsadila Česká republika i podle mírového indexu, který spadá do kategorie bezpečnost, čímž získala titul 10. nejmírumilovnější země.

Pouze dostatečně si vedla Česká republika v kategorii štěstí. Přestože máme dobré zdravotnictví, vzdělání, vyvážený pracovní a sociální život a žijeme v jedné z nejlepších zemí, kde vychovávat naše děti, jsme nešťastní. Fenomén nespokojenosti máme asi zakořeněný příliš hluboko. Možná je ale na čase, abychom se podívali na svět přes mírně růžové brýle a naučili se být šťastní“.

Před mnoha lety jsem říkal, že problém dožití se vysokého věku nebude problém fyzického těla, ale psychiky a infekcí. Proto je třeba se starat o sebe, své blízké a z dostupných informací si každý může najít pro sebe vhodný způsob „utužování zdraví“. Už se ví, že „všechno máme v hlavě“. Co si tam dáme, to můžeme „zhmotňovat“. Budeme-li myslet pozitivně (protože všechno máme v hlavě“) potom přežijeme všechno, i koronavirus. 

Na závěr je dobré připomenout, že krize jsou součástí života a dává impuls k pokroku. Proto je třeba se krizí nebát, ale naučit se je překonávat, protože díky krizi se rozvíjíme, posouváme dál.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *